19 C 75/2020-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] se splatností dne [datum]. Žalovaný úvěr nesplatil, ačkoli byl o zaplacení písemně upomínán. Pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. V průběhu řízení byla na návrh žalobkyně usnesením č.j. 19 C 75/2020-27 připuštěna záměna účastníka, neboť bylo zjištěno, že za původně žalovaného [celé jméno původního účastníka], narozeného [datum], uzavřel předmětnou smlouvu jeho syn [celé jméno původního účastníka], [datum narození]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř., tj. bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 5. 11. 2020, č.j. 19 C 75/2020-35 vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný nemá žádné námitky. 4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, předloženými žalobkyní. Z listiny označené„ Prohlášení pro nového klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši [částka], který měl být vyplacen na bankovní účet č. [bankovní účet]. V žádosti byly pro identifikaci žadatele uvedeny osobní údaje [celé jméno původního účastníka], [datum narození]. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] vyplývá, že tohoto dne byla částka [částka] odeslána z účtu právního předchůdce žalobkyně na účet č. [bankovní účet]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bankovní účet [číslo] vedený u této banky (kód [číslo] je kódem [právnická osoba]) je již zrušen a jeho majitelem byl [celé jméno původního účastníka], [datum narození]. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému. 5. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nejde o právní jednání, chybí-li vůle jednající osoby. 6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřel se [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. žalovaný za použití osobních údajů svého otce [celé jméno původního účastníka], narozeného [datum], který je tedy ve smlouvě uveden jako smluvní strana, ačkoli vůli uzavřít smlouvu neprojevil. Vzhledem k absenci vůle jedné ze smluvních stran nejde ve smyslu § 551 občanského zákoníku o právní jednání, resp. jde pouze o právní jednání zdánlivé (nicotné), které nevyvolává žádné právní účinky. Proto nemohlo být žalobě vyhověno na základě závazku z uzavřené úvěrové smlouvy. Bylo však prokázáno, že žalovaná částka byla právním předchůdcem žalobkyně odeslána na účet žalovaného ([celé jméno původního účastníka]), který se tak na její úkor bezdůvodně obohatil, neboť získal majetkový prospěch bez právního důvodu. Dle oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně, proto bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, a ve zbylé části předmětu řízení (příslušenství pohledávky) byla žaloba zamítnuta. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje [částka]. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a DPH ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].