4 C 128/2019-200 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2019 domáhá uložení povinnosti zdržet se obtěžování imisemi, a to hlukem vznikajícím zvukovými projevy drůbeže na pozemcích žalované. Uvedla, že od roku [rok] vlastní tyto nemovité věci: pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec]. Původní stavby byly zbourány a žalobkyně s partnerem zde postavili rodinný dům, který od roku [rok] trvale obývají. Žalovaná má ve výlučném vlastnictví pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek [parcelní číslo], pozemek p. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zemědělská stavba, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, pro obec a k. ú. [obec]. [adresa] není obýván, od roku [rok] je dvůr u domu spolu s částí zahrady užíván panem [jméno] [příjmení] jako prostor pro chov drůbeže, který na místo dojíždí. Pozemky žalobkyně a žalované tvoří jednotlivé celky a bezprostředně spolu sousedí. Chov drůbeže je provozován ve značně větším rozsahu, a sice cca 100 ks s velkým množstvím kohoutů, a žalobkyně je tak vystavena intenzivnímu hluku, někdy též výraznému zápachu a přelétání drůbeže. Drůbež se nachází na pozemcích p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] ve volném výběhu a v klecích umístěných zhruba [číslo] metrů od domu. Sousedící pozemky jsou odděleny cihlovou zídkou a navazujícím plotem z pletiva, přičemž některé klece jsou přímo u tohoto plotu. [obec] drůbeže podstatným způsobem omezuje obvyklé užívání pozemků žalobkyně a je zcela nepřiměřený místním poměrům. Žalobkyně se pokoušela řešit věc s chovatelem panem [příjmení] i s žalovanou, ale bezúspěšně. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a navrhuje ji zamítnout v celém rozsahu. Uvedla, že se na jejím pozemku nachází kolem stovky slepic, většina je ve voliérách, asi čtvrtina je na volno. Pan [anonymizováno] (dále chovatel [příjmení]) je držitel řady ocenění za chov zdrobnělé drůbeže, je řádně organizován, jde o předního chovatele v republice. Nejde o žádný velkochov, jde o chov obvyklý venkovským poměrům, ostatně v [obec] jsou i další chovatelé drůbeže, včetně velkochovu krůt a drůbeže, který přímo navazuje na pozemky žalobkyně i žalované. Místním poměrům tak odpovídá drobný chov i velkochov drůbeže. Navrhovaným přesunutím drůbeže pouze do vnitřních prostor by došlo k postupnému znehodnocení chovu. Zvířata jsou chována ve voliérách dle jednotlivých plemen, nelze je na noc pouštět do budovy a ráno vypouštět ven. Stejně tak občasné přelétnutí drůbeže na pozemek žalobkyně považuje za přiměřené venkovským poměrům. [územní celek] je malá obec vesnického typu čítající zhruba [anonymizováno] obyvatel, převážná část obce je tvořena rodinnými domy s hospodářskými staveními. V době pořizování nemovitosti musela žalobkyně zaregistrovat, že jde o pozemek s hospodářskými budovami, když chlévy tvoří většinu zastavěné plochy. [příjmení] vyšel vstříc žalobkyni, nelíhl chovatel v loňském roce žádná kuřata. Ohledně kokrhání kohoutů pak uvádí, že jde o chov zdrobnělé drůbeže, jejíž zvukové projevy jsou slabší než u klasického plemene. Ke kokrhání dochází zejména v brzkých ranních hodinách, přičemž si lze stěží představit, že v tuto dobu se žalobkyně nachází na zahradě, aby ji to omezovalo v obvyklém užívání pozemků. 3. V závěrečném návrhu žalobkyně soudu navrhla vyhovění žalobě a přiznání náhrady nákladů řízení, a to pro takřka nepřetržitý hluk způsobený stále se opakujícím kokrháním kohoutů, který se ozývá několikrát za každou minutu, někdy jde i o dlouhotrvající úseky několika sekund. Zvuk kohouta má vyšší hladinu akustického tlaku a je pro něj charakteristická rušivá impulzivita zvuku. Na pozemcích žalobkyně se nachází cca 150 slepic a 40 kohoutů, když většina drůbeže je chována ve vzdálenosti cca 20 až 30 metrů od domu žalobkyně. Dle výsledku měření nelze argumentovat zdrobnělou drůbeží, když hluk odpovídá běžnému plemeni, příp. je ještě hlučnější. Kokrhání dosahuje hodnot hraničících s hygienickým limitem. Dům a zahradu tak žalobkyně nemůže běžně užívat. Žalovaná odmítla přesunout chov do zadní části zahrady do stodoly. Žalobkyně je vystavena stresovému faktoru a to má vliv na její zdraví, zejména na její psychiku. Chov na předmětném pozemku není chovem běžným, a tak podstatným způsobem omezuje obvyklé užívání pozemku. 4. V závěrečném návrhu žalovaná navrhla, nechť je žaloba v plném rozsahu zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení, neboť žalobkyně neprokázala, že by hluk z pozemků žalované byl nepřiměřený místním poměrům, když [územní celek] je nutné považovat za vesnici vyznačující se chovem hospodářských zvířat včetně drůbeže. Dle odborného měření je hygienický limit překročen pouze v brzkých ranních hodinách, tedy v době ranního kuropění, což je zcela přirozený jev ptactva, a žalobkyně neprokázala, že by v tomto čase jí bylo znemožněno užívání jejích nemovitostí. Z provedeného měření vyplývá, že jeden kohout normálního vzrůstu na pozemku, se kterým žalobkyně také sousedí, vydává v čase 6.00 hod až 7.00 hod. stejnou intenzitu hluku jako drobní kohouti na pozemcích žalované. Hygienický limit překročen nebyl, v domě kokrhání kohoutů slyšet není vůbec, v zahradě jsou pak místa, kde je méně slyšitelné. Právní závadnost imisí prokázána nebyla. Žalovaná již učinila dostatek omezení, aby byla intenzita kokrhání co nejnižší. Ochrana prostřednictvím podané soudní žaloby by měla směřovat k odstranění závadného stavu a nikoliv být preventivním způsobem ochrany. Závěrem pak žalovaná odkazuje na kulturní bohatství, které lze v zájmových chovech nalézt a také poukazuje na zahraniční rozhodovací praxi, která směřuje právě k ochranám kulturních hodnot venkova. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Z usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 3. 1. 2020, č. j. 4 C 128/2019-34, právní moc ke dni 9. 1. 2020, soud zjistil, že účastníkům bylo nařízeno první setkání s mediátorem [celé jméno mediátora] a řízení bylo přerušeno na dobu 2 měsíců od právní moci. 7. Ze sdělení mediátora ze dne 24. 4. 2020 a ze dne 13. 5. 2020 soud zjistil, že obě strany měly snahu a ochotu věc řešit, na dalším setkání dne 4. 5. 2020 byl přítomen i chovatel pan [příjmení], přičemž nevyřešeným tématem se staly imise hlukem, kde představy obou strany byly naprosto rozdílné, mediace tak byla ukončena. 8. Z lékařské zprávy žalobkyně soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktická lékařka, předepsala od února [rok] žalobkyni antidepresiva, neboť tato si stěžovala na úzkosti a deprese vyvolané sousedskými vztahy. 9. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že provozuje [anonymizována tři slova] v [obec] a zřídil zde voliéry s různými druhy slepic a přibližně dvaceti kohouty, přičemž kokrhání nikoho neobtěžuje, naopak se chov pozitivně odráží na psychice seniorů. S chovatelem [příjmení] dlouhodobě spolupracuje. 10. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], soud zjistil, že chov drůbeže i ve větším množství v obci [obec] je obvyklý, sám chová přibližně 30 kachen a 25 slepic. 11. Z kopie sdělení Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (zdroj: webové stránky KHS) soud zjistil, že k poškození zdraví může dojít vlivem krátkodobého vystavení organismu hodnotám hluku přesahující hodnotu 130 dB nebo častému a dlouhodobému působení hluku při hodnotě nad 85 dB. 12. Z novinového článku (zdroj: [webová adresa]) soud zjistil, že hluk na člověka působí, aniž by si to uvědomoval, tedy i pokud člověk hluk zařadí do svého běžného zvukového pozadí a pokud jej hluk již neobtěžuje, nicméně dlouhodobě působí na nervový nebo cévní systém. Zpravidla lidé hůře usínají a dříve se budí, přičemž záleží na intenzitě a frekvenci zvuku a individuálních vlastnostech každého člověka. 13. Z informací o vlivu zvuku na zdraví (zdroj: [webová adresa]) soud zjistil, že hluk má významný vliv na psychiku jednotlivce, často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. 14. Z příkladů zvuku a informací o působení hladiny hluku doložených žalobkyní soud zjistil, že kohoutí kokrhání má hladinu intenzity zvuku 85 dB, přičemž jde o tzv. absolutní hluk, jehož obdobou je zvonění telefonu či tramvaj. 15. Z internetového článku Pomoc můj soused nenávidí moje slepice (zdroj: [webová adresa]) soud zjistil, že kohouti kokrhají nejen ráno, když vidí slunce, ale i uprostřed noci, pokud je probudí nějaká aktivita. Ideální je mít na dvoře jen jednoho kohouta, čím větší počet jich chovatel má, tím mají tendenci kokrhat navzájem. Dále se z článku podává, jak lze kokrhání kohouta omezit, a to vybrat plemeno, které je tišší než ostatní, pořídit mu samostatný kurník, provést kastraci kohouta či umístěn