5 C 284/2020-77 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které poskytla předchozí věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit půjčené peněžní prostředky a zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku [částka] a dosud dluží jistinu ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je [obec], [ulice a číslo]. Žalované byla žaloba doručena na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř., tj. [datum]. Z § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1308/10). Současně se žalobou doručil soud žalované předvolání k prvnímu jednání nařízenému na den [datum]. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. [právnická osoba] a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce, ve které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit půjčku ve výši [částka] a zaplatit poplatek ve výši [částka]. Celková dlužná částka ve výši [částka] byla splatná v 53 týdenních splátkách po [částka]. Původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši [částka] při podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila celkem [částka] (v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila). Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 4. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť smlouva byla uzavřena před účinností nového občanského zákoníku. <i>5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>7. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák., na základě které poskytl původní věřitel žalované půjčku ve výši [částka]. Půjčka byla poskytnuta na 53 týdnů (tj. 371 dní). Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli půjčku ve výši [částka] a zaplatit úroky (nazvané souhrnný poplatek) ve výši [částka] v 53 pravidelných týdenních splátkách. Úroková sazba dle smlouvy o půjčce tedy činila 68,5 % ročně. Soud dospěl k závěru, že úroková sazba v této výši je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž neplatná. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soudu je z úřední činnosti známo, že úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v roce 2007 činila průměrně 15 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve výši 68,5 % ročně (tedy více než čtyřnásobný) jako nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Pokud tedy žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku [částka], byla tím uhrazena částečně jistina půjčky. K úhradě tak zbývá jistina ve výši [částka]. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl, když nárok žalobkyně je v souladu s ustanovením § 658 odst. 1 obč. zák. Ve zbývajícím rozsahu musela být žaloba zamítnuta. 9. Nárok na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. Půjčka měla být uhrazena do [datum], následujícího dne se tedy žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni náleží úroky z prodlení, jejichž výše vyplývá z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění. 10. V tomto sporu byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 11. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.