5 C 291/2021-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 900 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu„ [příjmení] [jméno]“ [číslo] s počátkem pojištění ke dni 26. 6. 2020, na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti – konkrétně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 9. 11. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 26. 6. 2020 do 9. 11. 2020 ve výši 1 900 Kč, které bylo splatné dne 26. 6. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 25. 10. 2021. Současně se žalobou bylo žalovanému doručeno usnesení, kterým byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání, a proto soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez jednání, vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník podepsali dne 26. 6. 2020 pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla [příjmení] [jméno], ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 26. 6. 2020. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve výši 5 084 Kč splatné pololetně ve splátkách po 2 542 Kč počínaje dnem 26. 6. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 26. 6. 2020 (v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil), a to ani přes písemnou upomínku žalobkyně, a proto pojištění zaniklo k datu 9. 11. 2020. Žalovaný netvrdil, že by snad pojištění zaniklo dříve. Pojistné za období od 26. 6. 2020 do 9. 11. 2020 činí 1 900 Kč. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 občanského zákoníku, ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Ve smlouvě se žalobkyně jako pojistitel zavázala vůči žalovanému jako pojistníkovi poskytnout mu pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit roční pojistné ve výši 5 084 Kč splatné pololetně počínaje dnem 26. 6. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 26. 6. 2020 a pojištění tak zaniklo pro neplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného za shora uvedené období je v souladu s ustanovením § 2782 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 5. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení již dnem 27. 6. 2020. K tomuto datu činí úroky z prodlení stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,25 % ročně. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení až od 10. 11. 2020, což je pro žalovaného výhodnější. 6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Odměna advokáta, jakož i náhrada hotových výdajů, byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 8. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.