5 C 311/2021-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2021 domáhala na žalované zaplacení 12 956,60 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 956,60 EUR od 19. 5. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen "Společnost") dne 10. 11. 2017 Leasingovou smlouvu [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout Společnosti úvěr ve výši 85 900 EUR za účelem financování osobního automobilu dle čl. I. leasingové smlouvy, přičemž Společnost se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných 61 měsíčních splátkách ve výši 1755 EUR splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce včetně sjednaných úroků a poplatků. Nedílnou součástí této leasingové smlouvy byly Obchodní podmínky finančního leasingu (dále jen„ [anonymizováno]“). Dle Smlouvy o ručení ze dne 10. 11. 2017 se žalovaná jakožto ručitel zavázala uspokojit žalobkyni v případě, když Společnost nesplní vůči žalobkyni jakýkoliv peněžitý závazek včetně příslušenství, vyplývající z této leasingové smlouvy. Žalobkyně svoji povinnost z leasingové smlouvy splnila, když Společnosti s ohledem na účel úvěru peněžní prostředky z úvěru poskytla. Společnost však nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně tak od úvěrové smlouvy odstoupila ke dni 6. 2. 2020. Ačkoliv byly jak Společnost, tak žalovaná, vyzvány dopisem ze dne 16. 6. 2020 a dne 21. 7. 2021 k doplacení dlužné částky úvěru, dlužná částka nebyla žalobkyni uhrazena. Žalobkyně tedy využila svého práva plynoucího z Obchodních podmínek finančního leasingu a předmět zajištění žalované odebrala a zpeněžila, čímž částečně ponížila dluh žalované z leasingové smlouvy. Dlužná částka ve výši 12 956,60 EUR byla vypočtena následovně: -) dlužné splátky ke dni odstoupení ve výši 8 775 EUR -) zůstatek nesplacené jistiny ve výši 38 715,20 EUR, který je dán nesplacenou částí jistiny úvěru splatnou po odstoupení od leasingové smlouvy -) vícenáklady spojené s odběrem předmětu (přefakturované) ve výši 462 EUR -) úrok z prodlení ve výši 2 173 EUR z dlužné jistiny ke dni odstoupení od úvěrové smlouvy -) smluvní pokuta ve výši 1 901,40 EUR dle Obchodních podmínek finančního leasingu Tyto dlužné částky následně byly žalobkyní poníženy o realizaci zajištění ve výši 39 070 EUR. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení 10 % p. a. od 19. 5. 2020 do zaplacení. 2. Okresní soud v Kroměříži vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým uložil žalované, aby do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatila žalobkyni částku 12 956,60 EUR se zákonným úrokem z prodlení v výši 10 % ročně z částky 12 956,60 EUR od 19. 5. 2020 do zaplacení nebo aby podala proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Dále bylo žalované uloženo pro případ, že podá odpor, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem s tím, že ve vyjádření je povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen z části nebo co do základu. Jestliže žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla poučena, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří nebo ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Soud v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání. Elektronický platební rozkaz obsahující kvalifikovanou výzvu byl žalované doručen do vlastních rukou dne 12. 10. 2021 Lhůta k podání odporu tak uplynula dne 27. 10. 2021. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu poslední den lhůty (tj. 27. 10. 2021) odpor, který neodůvodnila. Lhůta k podání vyjádření ve věci samé k žalobě tedy žalované uplynula dne 26. 11. 2021. Žalovaná se ve stanovené lhůtě ve věci samé nevyjádřila, ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. <i>3. Podle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.</i> <i>4. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.</i> <i>5. Podle § 114b odst. 4 o. s. ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Unesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.</i> <i>6. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.</i> <i>7. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5).</i> 8. Soud dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady pro vydání kvalifikované výzvy ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř., neboť ve věci bylo rozhodováno elektronickým platebním rozkazem. Elektronický platební rozkaz obsahující kvalifikovanou výzvu byl žalované doručen do vlastních rukou. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (tj. do 26. 11 2021) ani později ve věci samé písemně nevyjádřila, ani neuvedla, jaký důležitý důvod jí v tom brání. Soud proto považoval nárok obsažený v žalobě za uznaný ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. Jedná se o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír, a proto lze vydat i rozsudek pro uznání. Skutková tvrzení obsažená v žalobě jsou naprosto dostatečná, a proto z nich soud vycházel. 9. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že poskytla [právnická osoba] s.r.o. na základě leasingové smlouvy úvěr ve výši 85 900 EUR, který se společnost zavázala uhradit včetně úrokového navýšení a poplatků v 61 měsíčních splátkách po 1 755 EUR, celkem se tedy úvěrovaná společnost zavázala zaplatit částku 107 055 EUR. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o ručení, v níž se žalovaná jako ručitel zavázala uspokojit žalobkyni v případě, když společnost nesplní vůči žalobkyni jakýkoliv peněžitý závazek dle leasingové smlouvy. Společnost svůj závazek z leasingové smlouvy nesplnila a dosud dluží žalobkyni částku 12 956,60 EUR. 10. Ze shora uvedených skutkových tvrzení vyplývá, že žalovaná se stala ručitelem dlužníka [právnická osoba] ve smyslu ustanovení § 2018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Ve smyslu ustanovení § 2021 odst. o. z. má žalobkyně jako věřitel právo požadovat splnění dluhu na žalované jako ručiteli, neboť dlužník nesplnil svůj dluh v přiměřené lhůtě, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dlužník se dostal do prodlení, pokud neuhradil dlužnou částku v přiměřené lhůtě poté, co věřitel od leasingové smlouvy odstoupil. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení až od 19. 5. 2020. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř. 11. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, má proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 13 185 Kč a odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 9 660 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), přičemž odměna byla vypočtena ze předmětu řízení 330 393 Kč. K nákladům řízení dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 30