6 C 254/2020-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl, že pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi ním a [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a to bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen nejpozději [datum], a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], který byl splatný v den splatnosti úvěru, tedy [datum]. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené půjčky (poskytnuté jistiny) ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], žalobce rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z celé dlužné částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř., tj. bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce již v návrhu sdělil, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. Skutkový děj uvedený žalobcem v žalobě byl dokazováním, které bylo provedeno listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru č. [anonymizováno], výpisem z historie transakcí, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne, zcela prokázán. 5. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Dle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 10. Aktivní legitimace žalobce v předmětné právní věci vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], která je v souladu s ust. § [číslo], § 1880 o. z. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který mu byl vyplacen na jeho bankovní účet dne [datum]. Úvěrovou smlouvou byla sjednána splatnost úvěru ke dni [datum] a také výše poplatku za poskytnutí úvěru, který činil [částka]. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce dlužnou částku neuhradil ve lhůtě splatnosti, a ani poté na dluh neuhradil ničeho, ačkoli byl k tomu vyzýván. Neuhradil ničeho ani žalobci poté, co mu bylo oznámeno postoupení pohledávky a byla mu zaslána předžalobní výzva. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na ust. §§ 2395, 2396 a 2399 o. z. 12. Soud taktéž vyhověl nároku žalobce na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši [anonymizováno] z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky) do zaplacení, když tento má oporu v ust. § 1968, § 1970 odst. 1 o. z., výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soud přiznal žalobci náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění změn a doplňků. Dále byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle ust. § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění změn a doplňků za 3 úkony právní služby a to za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., za písemné podání žaloby a za výzvu k plnění dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhl. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka]. Za uvedené úkony byla tedy přiznána odměna v celkové výši [částka]. Za tyto úkony byl dále přiznán v souladu s ust. § 14b odst. 5 cit. vyhl. 3x režijní paušál v celkové výši [částka]. Poněvadž advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 19a vyhl. č. 110/2004 Sb. přiznána 21% DPH z odměny a nákladů advokáta ve výši [částka] Celkem tedy byly přiznány žalobci náklady řízení ve výši [částka]. 14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, má oporu v ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.