7 C 253/2021-54 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě tvrdí, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], [číslo] to na pozici strojírenský dělník. K ukončení pracovního poměru došlo ke dni 31. 12. 2020 na základě výpovědi žalovaného. Žalovaný při vzniku a nástupu do pracovního poměru byl pojištěn u zdravotní pojišťovny [anonymizována dvě slova]. V průběhu pracovního poměru žalovaný změnil zdravotní pojišťovnu, toto však žalobkyně zjistila až po ukončení pracovně právního vztahu žalovaného u žalobkyně. U shora uvedené zdravotní pojišťovny tak došlo k přeplatku na pojistném ve výši 84 759 Kč. Současně u nové [anonymizováno] [stát. instituce] vznikl zase nedoplatek na pojistném. Žalobkyně toto dlužné pojistné nové zdravotní pojišťovně uhradila dne 1. 2. 2021 [anonymizováno] [stát. instituce] vyúčtovala žalobkyni penále za opožděnou úhradu pojistného za kalendářní den prodlení, celkem tedy penále ve výši 11 672 Kč. Výzvou ze dne 26. 7. 2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení této částky ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy. Na výzvu však nereagoval. Ke dni podání žaloby dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí (na adresu dle CEO - [příjmení] nám. [číslo], [obec]). Poslední známý zaměstnavatel žalovaného soudu sdělil, že o žalovaném nemá žádné zprávy, od 17. 12. 2014 u nich žalovaný nepracuje. Evidují jeho poslední adresu [adresa] adresu. Proto byl učiněn pokus o doručení soudních písemností žalovanému na adresu [adresa]. Na této adrese zanechána dne 16. 11. 2021 výzva pošty k vyzvednutí zásilky. Po úložní době zásilka vrácena soudu zpět dne 30. 11. 2021 se sdělením, že adresát nemá domovní schránku (obálka č. l. 43). Jiná další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila souhlas s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec povinen:</i> <i>a) plnit oznamovací povinnost podle § 10,</i> <i>b) sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem.</i> 5. Podle ust. § 2580 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále je ZP), zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením jeho povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. <i>6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění a právnímu závěru: Soud má za prokázané, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], [číslo] to na pozici strojírenský dělník (pracovní smlouva č. l. 4 a násl.). K ukončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně došlo ke dni 31. 12. 2020 na základě výpovědi žalovaného (výpověď č. l. 7). Žalovaný při vzniku a nástupu do pracovního poměru byl pojištěn u zdravotní pojišťovny [anonymizována dvě slova]. V průběhu pracovního poměru žalovaný změnil zdravotní pojišťovnu, tuto skutečnost však žalobkyni nenahlásil. Změnu zdravotní pojišťovny žalobkyně zjistila až po té, co došlo k ukončení pracovně právního vztahu ze strany žalovaného. U shora uvedené zdravotní pojišťovny tak došlo k přeplatku na pojistném ve výši 84 759 Kč (zpráva zdravotní pojišťovny ze dne 28. 1. 2021 na č. l. 7 verte). Současně u nové Zdravotní pojišťovny [stát. instituce] vznikl zase nedoplatek na pojistném. Žalobkyně toto dlužné pojistné nové zdravotní pojišťovně uhradila dne 1. 2. 2021 (výpis z účtu č. l. 8). Zdravotní pojišťovna [stát. instituce] vyúčtovala žalobkyni penále za opožděnou úhradu pojistného za kalendářní den prodlení, celkem tedy penále ve výši 11 672 Kč (oznámení ze dne 2. 7. 2021 č. l. 9). Vyúčtování na č. l. 10 a násl. Výzvou ze dne 26. 7. 2021 č. l. 13 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení této částky ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva žalovanému odeslána (podací arch č. l. 14). Na výzvu však nereagoval. Ke dni podání žaloby dlužnou částku nezaplatil. 8. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil svojí oznamovací povinnost dle ust. § 12 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění tím, že žalobkyní jako svému zaměstnavateli nenahlásil změnu zdravotní pojišťovny, která nastala v průběhu trvání pracovního poměru žalovaného u žalobkyně. Tímto jednáním tak žalobkyni způsobil škodu ve výši 11 672 Kč, spočívající v penále na zdravotním pojištění za kontrolované období, které bylo od 1. 12. 2011 do 21. 6. 2021. Za tohoto stavu soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu, neboť žaloba je důvodná. Po uplynutí stanovené lhůty ze strany žalobkyně pro zaplacení dlužné částky se tak žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, proto bylo žalobkyni přiznány v plné výši náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně právního zástupce ve výši 1 580 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl.č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony, přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzvy, 3x RP á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH ve výši 1 184,40 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení tak jsou ve výši 7 824,40 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.)