7 C 256/2021-83 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vnikl tento nárok z titulu porušení Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 11. 6. 2012 se [právnická osoba] a. s., [IČO] (dále jen původní věřitel). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2021, a to s účinností ke dni 1. 2. 2021 byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne 11. 6. 2012 s původním věřitelem smlouvu označenou jako smlouva o zřízení a vedení běžného účtu [číslo]. Součástí uvedené smlouvy byly rovněž obchodní podmínky původního věřitele a sazebník poplatků, na něž smlouva přímo odkazovala. Z obchodních podmínek původního věřitele vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je okamžitě splatný původnímu věřiteli. Dle sazebníku poplatků je dlužník povinen z nepovoleného debetu platit původnímu věřiteli smluvní úrok z nepovoleného debetu. Na základě této smlouvy byl původním věřitelem žalované zřízen a veden běžný účet. Žalovaná čerpala prostřednictvím debetní karty z účtu finanční prostředky tak, že na tomto účtu došlo ke vzniku debetu ve výši 2 744 Kč, který byl ke dni 1. 11. 2019 převeden na ČS pohledávku. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu byla uzavřena dne 11. 6. 2012, proto se právní vztahy z této smlouvy řídí ustanovením zákona č. 513/1191 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. z.). <i>7. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obch. z., se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.</i> <i>8. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z., lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.</i> <i>9. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>10. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. z., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.</i> 11. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 708 odst. 1 obch. z. Na základě této smlouvy zřídil původní věřitel žalované běžný bankovní účet. Žalovaná v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami, čerpala z účtu finanční prostředky tak, že ke dni 1. 11. 2019 vykazoval její účet záporný zůstatek. Podle obchodních podmínek původního věřitele tak vznikla žalované povinnost s okamžitou splatností záporný zůstatek původnímu věřiteli vrátit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná neučinila, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to ode dne čerpání nepovoleného debetu. Původní věřitel následně předmětnou pohledávku za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy účinně postoupil včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 5 119 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>13. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 14. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. <i>15. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 16. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.