7 C 260/2020-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši [částka] (za upomínky), smluvní pokuty ve výši [částka]. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka] (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části [anonymizováno] tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost [anonymizována dvě slova] má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši [částka] ([číslo listu] Smlouvy), písemné výzvy odeslány dne: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Celková výše dluhu žalovaného, kde dni podání návrhu činí [částka]. Samotná jistina a poplatek činí [částka] Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku [částka], a to vzhledem k ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla [anonymizováno] a celkové výše spotřebitelského úvěru. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaný se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 2048 obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>8. Podle ust. § 2049 obč. zák., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> <i>9. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný na svůj dluh neplnil dle smlouvy o zápůjčce. Poplatek ve výši [částka] lze považovat taktéž za úrok ze zápůjčky, což je cena za poskytnutí finančních prostředků. Nárok žalobkyně je dán dle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku. Výše smluvní pokuty je v souladu s ust. občanského zákoníku. Její výše není nepřiměřeně vysoká a odpovídá též ust. zákona o spotřebitelském úvěru. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla zcela úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: - zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], - dále odměny advokáta ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkonu, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, - 3 x RP ve výši á [částka] dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Celkem tedy náklady řízení ve výši [částka]. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 13. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.