7 C 268/2020-34 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalobkyně s žalovanou uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen [číslo] Smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den [datum]. Předmětem smlouvy bylo [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] Pojistné je ze zákona splatné prvního dne pojistného období, když první pojistné bylo splatné ke dni [datum]. Pojistné období bylo sjednáno v délce [anonymizováno], když pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] za pojistné období. Pojištění zaniklo ke dni [datum] dle ust. § 2802 a násl. občanského zákoníku pro neplacení pojistného. Žalovaná neuhradila veškerá předepsaná a splatná pojistná, a to za období od [datum] do [datum], proto žalobkyně požaduje po žalované součet dlužných pojistných. Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobce na úhradu sjednaných poplatků. Žalobkyně po žalované tedy požaduje úhradu poplatku ve výši [částka], a to za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění dle ust. § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, resp. § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Současně žalobkyně po žalované požaduje úhradu poplatku ve výši [částka], a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Poplatky jsou účtovány v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění a na sjednanou povinnost k jejich úhradě byla žalovaná upozorněna rovněž dopisem, kterým byla žalobkyní informována o zániku pojištění. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě celkové dlužné částky ve výši shora uvedené. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2861 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Podle odst. 2 poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon. Podle odst. 3 pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové.</i> <i>5. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Nárok žalobkyně je dán dle shora uvedeného zákonného ustanovení. Výrok I. tohoto rozhodnutí 7. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v : -zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], -odměně advokáta ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, - 3 x RP ve výši á [částka] dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, - 21% DPH ve výši [částka], když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši [částka]. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>8. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 9. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 10. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.