12 C 266/2022-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 8. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 500 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne 17. 12. 2013 částku 1 500 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvami o postoupení pohledávek. Po nabytí pohledávky žalobkyně zjistila, že původním věřitelem nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného dle zákona o spotřebitelském úvěru a na základě této skutečnosti dospěla k závěru, že je smlouva neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy se však žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je z tohoto důvodu povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení spočívající ve vydání částky, která mu byla původním věřitelem poskytnuta na základě neplatné smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Původní věřitelka společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 17. 12. 2013 peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. Pohledávka byla následně smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2015, 17. 8. 2017, 17. 5. 2021 a 18. 6. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 20. 7. 2022 žalovaného k vrácení částky 1 500 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne 21. 7. 2022. 5. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) o bezdůvodném obohacení. 6. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 7. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Původní věřitelka poskytla žalovanému prostředky ve výši 1 500 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet dne 17. 12. 2013. Žalovaný tuto částku původní věřitelce neuhradil, proto žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvami o postoupení pohledávek, vyzvala žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení výzvou, která byla žalovanému odeslána dne 21. 7. 2022. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by snad na svůj dluh cokoli uhradil. Soud věc hodnotil podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení a dospěl k závěru, že je na místě žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť žalovanému vznikla povinnost částku 1 500 Kč, o kterou se obohatil bez platného závazku, vrátit žalobkyni, a to spolu s úrokem z prodlení, neboť částku neuhradil ve lhůtě poskytnuté mu výše uvedenou výzvou, čímž se ocitl v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 29. 7. 2022, tedy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky. 9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (předžalobní výzva se skutkovým a právní rozborem věci, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Při stanovení odměny za právní zastoupení advokátem soud vycházel z ustanovení § 14b citované vyhlášky, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. věci vedené pod spisovou značkou [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). 10. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.