16 C 102/2022-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 3. 2022 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla dne 14. 9. 2020 uzavřena smlouva o spolupráci a dohoda o využívání kancelářských prostor. Žalovaná se zavázala hradit částku 1 500 Kč spolu s 21% DPH a dále k úhradě za poskytnutý přístup ke kopírování a tisku dokumentů. Žalobce žalované vystavil: -) dne 3. 7. 2021 fakturu č. ZF21011 na částku 1 815 Kč za pronájem kancelářského místa za období [číslo], se splatností dne 10. 7. 2021, -) dne 3. 8. 2021 fakturu č. ZF21015 na částku 1 815 Kč za pronájem kancelářského místa za období [číslo], se splatností 10. 8. 2021; -) dne 3. 9. 2021 fakturu č. ZF21019 na částku 1 815 Kč za pronájem kancelářského místa za období [číslo], se splatností 10. 9. 2021; -) dne 3. 10. 2021 fakturu č. ZF21021 na částku 1 815 Kč za pronájem kancelářského místa za období [číslo], se splatností 10. 10. 2021, -) dne 3. 11. 2021 fakturu č. ZF21023 na částku 1 815 Kč za pronájem kancelářského místa za období [číslo], se splatností 10. 11. 2021, -) dne 10. 9. 2021 fakturu [číslo] na částku 384 Kč za kopírování k 10. 9. 2021, se splatností 17. 9.2021, -) dne 6. 9. 2021 fakturu [číslo] na částku 3 691 Kč za náklady spojené se zakázkou 326, se splatností 13. 9. 2021. Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou ze dne 3. 1. 2022, do dne podání žaloby však pohledávka uhrazena nebyla. 2. Okresní soud v Kroměříži dne 18. 3. 2022 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 68578/2022-8, který byl usnesením ze dne 2. 6. 2022 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 13. 7. 2022, č.j. 16 C 102/2022-25 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu, kde jí byla dne 29. 7. 2022 zásilka vhozena do schránky. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedených listinných důkazů vyplývá následující skutkový stav. 5. Žalovaná s žalobkyní uzavřela dne 14. 9. 2020 smlouvu o spolupráci (č.l. 11-13), a to na dobu neurčitou a dále dohodu o užívání kancelářských prostor (č.l. 14), v rámci které bylo žalované umožněno využívat pracovní místo – 1x stůl a židle, 1x připojení k internetu, 1x řízený přístup ke kopírování a tisku dokumentů hrazený zvlášť, využívání sociálního zázemí a kuchyňky, kdy cena byla stanovena na 1 500 Kč plus 21% DPH, na základě vyúčtování zasílaného e-mailem. Žalované byly vystaveny shora citované faktury (č.l. 15-18), na které však žalovaná nehradila a proto jí byla dne 3. 1. 2022 zaslána výzva k úhradě pohledávky, a to doporučeně (č.l. 18-19). Žalovaná je dle výpisu ARES (č.l. 22-23) podnikající fyzickou osobou. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 7. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spolupráci dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které žalobkyně žalovaná měli spolupracovat při zprostředkování realitních obchodů pro klienty, kdy žalobkyně se zavázala za poskytnuté služby žalované hradit provizi stanovenou smlouvou. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Zároveň žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o využívání kancelářských prostor ve smyslu § 2201 a násl. z. č. 89/2012 Sb., kterou žalobkyně žalované přenechala k užívání pracovní místo s příslušenstvím. Žalovaná se zavázala hradit vyúčtování za pronájem na základě zaslaných faktur. Takto však nečinila, dostala do prodlení s plněním, a proto jí žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky. Na základě shora uvedeného soud seznal nárok žalobkyně jako oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Nárok na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, kdy sazba zákonného úroku z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalované předžalobní upomínky, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 1 660 Kč, v náhradě hotových výdajů advokáta za tři úkony po 300 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem náklady řízení činí 6 680 Kč. 10. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 11. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.