16 C 30/2022-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou soudu dne 13. 10. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že dne 8. 1. 2020 uzavřela se žalovaným na základě písemného návrhu pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu] r.z. [anonymizováno] [číslo], s počátkem pojištění ke dni 9. 1. 2020. Pojistné období bylo stanoveno na 1 rok na částku 5 126 Kč se čtvrtletní splatností. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 9. 4. 2020 a za období od 9. 4. 2020 do 23. 8. 2020 činí dlužné pojistné 1 915 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z této částky od 24. 8. 2020 do zaplacení. Žalované byla dne 8. 1. 2021 předžalobní upomínka. 2. Okresní soud v Kroměříži dne 20. 10. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 240789/2021-6, který byl usnesením ze dne 28. 1. 2022 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 3. Usnesením ze dne 3. 1. 2022, č.j. 16 C 261/2021-28 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu trvalého bydliště, kde si zásilku dne 5. 3. 2022 převzala do vlastních rukou. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř., a to na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Ve svém podání ze dne 21. 2. 2022 (č.l. 26) pak žalobce vzal částečně zpět svou podanou žalobu co do částky 1915 Kč, neboť žalovaná dne 16. 3. 2022 dlužnou částku uhradila. Nadále trval na zaplacení zákonných úroků z prodlení a nákladů řízení. 5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 6. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli na základě návrhu dne 8. 1. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla r.z. [anonymizováno] [číslo] Počátek pojištění nastal ke dni 9. 1. 2020, pojistné období bylo roční na částku 5 126 se čtvrtletní splatností (viz pojistná smlouva – komplexní pojištění vozidla [příjmení] auto na č.l. 12-14, potvrzení o platbě č.l. 15). Žalovaná nehradila pojištění splatné dne 9. 4. 2020, na což byla upozorněna předžalobní upomínkou ze dne 8. 1. 2021 (č.l. 16-18). Dne 16. 2. 2022, po podání žaloby, žalovaná dlužnou jistinu uhradila (viz výpis z účtu na č.l. 27). 7. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil tako: 8. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 občanského zákoníku a dle § 3 zákona [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve které bylo sjednáno pojištění vozidla. Ve smlouvě se žalobkyně jako pojistitel zavázala vůči žalovanému (pojistníkovi a současně pojištěnému) poskytnout mu pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit roční pojistné ve výši 5 126 Kč čtvrtletně, počínaje dnem 9. 1. 2020. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 9. 4. 2020. Následně pojištění zaniklo dle § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného za období od 9. 4. 2020 do 23. 8. 2020 v poměrné výši, je v souladu s ustanovením § 2782 občanského zákoníku, i s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. 9. Jelikož žalovaná dne 16. 3. 2022 dlužné pojistné uhradila a žalobce vzal svou žalobu částečně zpět, soud v části dlužného pojistného řízení zastavil podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok I. rozhodnutí) a vyhověl pouze co do části nezaplacených kapitalizovaných úroků z prodlení. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období od 9. 4. 2020 do 23. 8. 2020. 10. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 11. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. 12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 13. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 14. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.