16 C 32/2022-27 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 27. 10. 2021 podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V žalobě žalobce tvrdil, že žalovaná nedostála své zákonné povinnosti v souladu s ustanovením z. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ke které byla zavázána přihlášením ze dne 9. 5. 2018 v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., a to v období [číslo], [číslo], [číslo] á 10 x 135 Kč a 1x 90 Kč a vznikl jí tak závazek ve výši 1 440 Kč s úroky z prodlení k datu podání návrhu v kapitalizované výši 198,63 Kč. Žalovaná byla k úhradě vyzvána, avšak bezvýsledně. [příjmení] dlužné částky s příslušenstvím požadoval žalobce úhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. 2. Okresní soud v Kroměříži dne 12. 11. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 258557/2021-5, který byl usnesením ze dne 1. 2. 2022 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 25. 2. 2022, č.j. 16 C 32/2022-20 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a byla přihlášena do evidence poplatníků 9. 5. 2018 (č.l. 10). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně (které žalovaná nijak nezpochybnila) o tom, že žalovaná nehradila televizní poplatky za 10 měsíců á 135 Kč a jeden měsíc á 90 Kč. Žalovaná neuhradila televizní poplatky ani na základě výzvy žalobkyně ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 (č.l. 11-13, č.l. 14-15), které byly odeslány doporučeně na adresu žalované. 5. Soud posuzoval nárok žalobkyně podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů v platném znění. <i>6. Podle ust. § 2 odst. 1 z.č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.</i> <i>7. Podle ust. § 3 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>8. Podle ustanovení § 5 odst. 3 z. č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena povinnost platit poplatky podle ustanovení odstavce 1.</i> <i>9. Podle ust. § 8 odst. 2 věta prvá z.č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.</i> <i>10. Podle ust. § 8 odst. 8 z.č. 348/2005 Sb. z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který</i> <i>a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona,</i> <i>b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1,</i> <i>c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2,</i> <i>a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení.</i> <i>Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2.</i> <i>11. Podle přechodného ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. § 6 měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> 12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto. Žalovaná se stala držitelem (resp. vlastníkem) televizního přijímače a přihlásila se k evidenci TV poplatníků. Tím vznikla žalované povinnost platit televizní poplatky. Žalovaná televizní poplatky neplatila ve shora uvedeném období, tj. celkem 11 měsíců. Televizní poplatek činil dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. 135 Kč. Žalovaná je tak dlužna za TV poplatky za 10 měsíců á 135 Kč a 1 x 90 Kč částku 1 440 Kč. 13. Prodlení s úhradou televizních poplatků posoudil soud dle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Podle tohoto ustanovení má žalobkyně právo na úroky z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Ve smyslu § 7 odst. 2 zákona [číslo] byly televizní poplatky splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou TV poplatku do dne vyhotovení žaloby tedy od 16. dne příslušného měsíce. Takto vypočtené úroky z prodlení činí 198,63 Kč. 14. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku, celkem tedy 400 Kč s ohledem na recentní judikaturu Ústavního soudu ČR. 15. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 17. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.