16 C 45/2022-21 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 15. 12. 2021 podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V žalobě žalobce tvrdil, že žalovaný nedostál své zákonné povinnosti v souladu s ustanovením z. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ke které byl zavázán přihlášením ze dne 20. 12. 2019 v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., a to v období [číslo] á 135 Kč a vznikl mu tak závazek ve výši 1 215 Kč s úroky z prodlení k datu podání návrhu v kapitalizované výši 59,10 Kč. Žalovaný byl k úhradě vyzván, avšak bezvýsledně. [příjmení] dlužné částky s příslušenstvím požadoval žalobce úhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. 2. Okresní soud v Kroměříži dne 21. 12. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 296659/2021-5, který byl usnesením ze dne 16. 2. 2022 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 18. 3. 2022, č.j. 16 C 45/2022-27 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu, kde mu byla zásilka vhozena dne 5. 4. 2022 do schránky. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a byl přihlášen do evidence poplatníků 23. 11. 2021 (č.l. 10). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně (které žalovaný nijak nezpochybnil) o tom, že žalovaný nehradil televizní poplatky za 9 měsíců á 135 Kč. Žalovaný neuhradil televizní poplatky ani na základě předžalobní upomínky ze dne 8. 10. 2021 (č.l. 12-13), která byla odeslána doporučeně na adresu žalovaného. 5. Soud posuzoval nárok žalobkyně podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů v platném znění. <i>6. Podle ust. § 2 odst. 1 z.č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.</i> <i>7. Podle ust. § 3 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>8. Podle ustanovení § 5 odst. 3 z. č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena povinnost platit poplatky podle ustanovení odstavce 1.</i> <i>9. Podle ust. § 8 odst. 2 věta prvá z.č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.</i> <i>10. Podle ust. § 8 odst. 8 z.č. 348/2005 Sb. z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který</i> <i>a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona,</i> <i>b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1,</i> <i>c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2,</i> <i>a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení.</i> <i>Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2.</i> <i>11. Podle přechodného ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. § 6 měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> 12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto. Žalovaný se stal držitelem (resp. vlastníkem) televizního přijímače a přihlásil se k evidenci TV poplatníků. Tím vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný televizní poplatky neplatil ve shora uvedeném období, tj. celkem 9 měsíců. Televizní poplatek činil dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. 135 Kč. Žalovaný je tak dlužen za TV poplatky za 9 měsíců á 135 Kč částku 1 215 Kč. 13. Prodlení s úhradou televizních poplatků posoudil soud dle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Podle tohoto ustanovení má žalobkyně právo na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Ve smyslu § 7 odst. 2 zákona [číslo] byly televizní poplatky splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou TV poplatku do dne vyhotovení žaloby tedy od 16. dne příslušného měsíce. Takto vypočtené úroky z prodlení činí 59,10 Kč. 14. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku, celkem tedy 400 Kč s ohledem na recentní judikaturu Ústavního soudu ČR. 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 17. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.