17 C 147/2022-83 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 8. 4. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 8. 7. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 270 056,12 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 22. 9. 2014 uzavřel žalovaný s [právnická osoba] (nyní pod obchodní firmou [právnická osoba]) smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Na základě této požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření, dne 23. 12. 2014 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 500 000 Kč. Meziúvěr byl žalovaným vyčerpán. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle jeho příjmů a předpokládaných výdajů, rovněž dle jeho osobního stavu a žádných vyživovaných osob, nahlížením do registrů. Po splnění podmínek pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření byl žalovanému ke dni 30. 6. 2019 na základě úvěrové smlouvy poskytnut úvěr ke smlouvě o stavebním spoření [číslo]. Žalobkyně provedla ke dni 30. 6. 2019 vyúčtování meziúvěrového účtu a vkladového účtu, kde byl zůstatek 190 870,90 Kč Touto částkou byl splacen vyčerpaný meziúvěr ve výši 500 000 Kč, dále byl splacen poskytnutým úvěrem ze stavebního spoření ve výši 309 129,10 Kč. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 400 Kč, počínaje srpnem 2019. Žalovaný však svou povinnost neplnil řádně a včas. V souladu s úvěrovými podmínkami byla žalobkyně oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit, což žalovanému dopisem ze dne 2. 11. 2021 oznámila. Splatnost pohledávky byla stanovena na 31. 10. 2021. Žalovaný ani poté pohledávku neuhradil, neuhradil ji ani k předžalobní upomínce. K datu 31. 10. 2021 činila dlužná jistina 254 313,75 Kč, smluvní úrok do data odstoupení 15 742,37 Kč. Od 1. 11. 2021 do zaplacení z dlužné jistiny žalobkyně požaduje úrok ve výši 4,3 % ročně a zákonný úrok z prodlení. 2. Dne 19. 8. 2022 byl žalovanému doručen návrh ve věci samé (žaloba), a to spolu s předvoláním k prvnímu jednání, v rámci kterého byl žalovaný poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, právní zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 4. Žalovanému byla do vlastních rukou doručena žaloba. K prvnímu jednání nařízenému na 15. 9. 2022 se žalovaný nedostavil, ač předvolání k jednání spolu s poučením o následcích nedostavení se mu bylo doručeno více než 10 dnů přede dnem konání jednání. Žalovaný se k prvnímu jednání ve věci bez důvodné a včasné omluvy nedostavil a žalobkyně navrhla, aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. 5. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o. s. ř., soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 6. Žalobkyně (dříve pod obchodní firmou [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným smlouvu o stavebním spoření a v návaznosti na to s ním uzavřela smlouvu poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které mu poskytla úvěr a žalovaný se zavázal jej splácet řádně a včas. Jelikož žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, dostal se do prodlení, odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy s účinností k 31. 10. 2021. Žalovaný ani poté dlužnou částku, jistinu dlužné částky včetně smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, neuhradil. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 10 173 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 37 360 Kč dle § 7 bod 6 advokátního tarifu (jeden úkon á 9 340 Kč), a to za čtyři úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast u jednání). Dále má nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 Kč, a to za čtyři úkony právní služby, tj. 4 x 300 Kč, dle § 13 advokátního tarifu. Náhradu za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu za čas strávený ze sídla zástupce žalobkyně k jednání soudu, a to ve výši 400 Kč za celkem čtyři započaté půlhodiny času. Zástupce žalobkyně má nárok taktéž na cestovné ze sídla své kanceláře v [obec] do [obec] a zpět dne 15. 9. 2022 ve výši 890,73 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno z kombinované spotřeby 5,8 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceny benzinu pro rok 2022 dle příslušné vyhlášky ve výši 37,10 Kč (zástupce žalobkyně požaduje cenu za 1 litr paliva právě ve výši 37,10 Kč, nikoliv ve výši vyšší), sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla zástupce do [obec] (tam a zpět), celkem 130 km. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, na kterou má v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, činí náhrada za tuto daň ve výši 21 % 8 368,65 Kč. Soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 58 392,38 Kč Náklady řízení je žalovaný v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.