17 C 236/2022-25 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 6. 2022 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 7 782 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaná je v registru silničních vozidel evidována jako vlastník/provozovatel nákladního vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg s [registrační značka], [VIN kód], které je evidováno jako provozované, avšak ve dnech od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku placeného vlastníkem (popř. provozovatelem) vozidla, které je provozováno bez příslušného pojištění ve výši 7 482 Kč (87 dní nepojištění x 86 Kč jako denní sazba) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku, jeho splatnost nastala ke dni 15. 2. 2022. Žalované byla zaslána výzva k úhradě a předžalobní upomínka. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě a společně s tím ji poučil, že je ve vyjádření povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu, uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé rozsudkem pro uznání. Pokud nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, k vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Nemůže-li podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinna před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod jí v tom brání. Jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“). 3. Žalované bylo usnesení specifikované v odstavci 2. tohoto rozsudku doručeno fikcí do datové schránky dne 15. 10. 2022 (náhradní doručení do datové schránky). Žalovaná však na výzvu soudu nikterak nereagovala. 4. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 5. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř., k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 6. Podle § 114b odst. 3 a 4 o. s. ř., usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. 7. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odstavec 3) musí být poučen. 8. Podle § 153a odst. 3 a 4 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 9. Třicetidenní lhůta k podání písemného vyjádření ze strany žalované uplynula dnem 14. 11. 2022 (poslední den lhůty). Ačkoliv byla žalovaná řádně poučena, nereagovala včas a řádně na výzvu soudu a k žalobě se ve třicetidenní lhůtě ode dne doručení usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (ani později) písemně nevyjádřila. Pokud žalovaná ve stanovené lhůtě nesplnila bez vážného důvodu svoji povinnost se ve věci samé písemně vyjádřit a ani před uplynutím této lhůty soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává (tzv. fikce uznání). 10. Jelikož se má za to, že žalovaná nárok žalobkyně uznala a současně nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud o nároku žalobkyně, aniž ve věci nařídil jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.), rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. 11. Žalovaná jakožto vlastník/provozovatel vozidla nesplnila svou zákonnou povinnost dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., když k výše označenému nákladnímu automobilu, které je evidováno jako provozované, nebylo v období od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Je tak povinna uhradit žalobkyni, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem vozidla, které je provozováno bez příslušného pojištění, příspěvek ve výši 7 482 Kč, poplatek ve výši 300 Kč i zákonné úroky z prodlení z dlužné částky. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.