17 C 26/2022-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 5. 11. 2021 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 11. 9. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě poskytovala žalované televizní vysílání prostřednictvím internetu, a to do 28. 2. 2021, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná byla po ukončení smlouvy povinna vrátit pronajaté technické zařízení [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno], a to do 10 dnů. Žalovaná tak neučinila. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaná zařízení nevrátila ani po výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Dne 11. 9. 2020 uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – televize [anonymizováno]. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytovat žalované za sjednaných podmínek a rozsahu veřejně dostupné služby elektronických komunikací, žalovaná se zavázala za tyto hradit sjednanou odměnu a veškeré další poplatky. Součástí smlouvy bylo i ujednání o pronájmu zařízení sériového čísla [anonymizováno]. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že smluvní pokuta činí 5 000 Kč při nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněném zásahu do zapůjčeného koncového zařízení. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zvláštní podmínky pro službu [anonymizováno] televize, kdy dle jejich čl. 4 bod 4.4 je v případě ukončení smlouvy účastník povinen technické zařízení vrátit ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy. Dopisem ze dne 5. 2. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky za poskytované služby na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Byla informována, že jelikož neplnila své závazky ze smlouvy, došlo dne 30. 11. 2020 k omezování poskytování služeb. Pokud bude úhrada učiněna do 28. 2. 2021, bude poskytování služeb obnoveno v plném rozsahu, v opačném případě bude smlouva ukončena. Po skončení smlouvy bude povinna vrátit zapůjčené technické zařízení, kdy splnění této povinnosti je zajištěno smluvní pokutou. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2021, která byla podána dne 7. 7. 2021 k poštovní přepravě, byla žalovaná vyzvána k vrácení technického zařízení a úhradě dlužné částky do 7 dnů, byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 6. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Právní posouzení věci: 10. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, kdy v souvislosti s ní jí pronajala technické zařízení. Smlouva byla ke dni 28. 2. 2021 ukončena, avšak žalovaná nedostála své smluvní povinnosti, dle které byla povinna zapůjčené zařízení vrátit ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy pod sankcí úhrady smluvní pokuty v souladu s § 2048 o. z. Žalovaná zařízení nevrátila ve stanovené lhůtě, nevrátila ho ani k výzvě, která jí byla doručena a je tak povinna uhradit sjednanou smluvní pokutu. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužné částky 5 000 Kč od 14. 7. 2021, tj. od data následujícího po uplynutí lhůty k vrácení zařízení, ke kterému byla žalovaná vyzvána v rámci výzvy ze dne 28. 6. 2021, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Soud postupoval v souladu s § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobné věci – řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], když se jedná o shodné návrhy (skutkově shodné věci), ve kterých dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.