18 C 22/2022-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 4. 10. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 10 681 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela její právní předchůdkyně – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ postupitel“) s žalovanou dne 3. 10. 2016 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ Smlouva“). Předmětem Smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa a na druhé straně závazek žalované za dodávku elektřiny žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Dodanou elektřinu za období od 20. 9. 2017 do 4. 9. 2018 žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [variabilní symbol] na částku 10 681 Kč se splatností dne 8. 10. 2018. Žalovaná dosud dlužnou částku ani částečně neuhradila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 21. 4. 2022. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni 5. 3. 2021 a tím je dána její aktivní věcná legitimace. 7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl uzavřen závazkový vztah, který je dán samotnou smlouvou, obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy, zákonem č. 458/2000 Sb. (energetickým zákonem) a občanským zákoníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně veškeré podmínky zachycené ve smlouvě splnila, ale žalovaná cenu za dodávky elektrické energie neuhradila. Žalovaná nepostupovala podle uzavřené smlouvy a podle Obchodních podmínek dodávky elektřiny, které byly nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Žalované byla za spotřebovanou elektřinu vystavena výše uvedená faktura, jejímž neuhrazením vznikl dluh v celkové výši 10 681 Kč. 9. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou výše uvedených částek, pokud neuhradila cenu ve lhůtě splatnosti stanovené ve faktuře, a proto jí bylo uloženo, aby ode dne následujícího po splatnosti faktury uhradila žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, 3 x RP á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 252 Kč, tedy celkem 2 252 Kč. 11. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 13. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.