18 C 25/2022-32 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 26. 4. 2022. Žalobou ze dne 4. 1. 2022 domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Navrhl vydání platebního rozkazu. 2. Okresní soud v Kroměříži vydal platební rozkaz dne 11. 2. 2022 pod č.j. 18 C 25/2022-22, který byl zrušen usnesením ze dne 12. 5. 2022, protože se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že jako výlučný vlastník bytu [číslo] na ul. [ulice a číslo] v [obec] měl na předmětný byt se žalovaným uzavřenu nájemní smlouvu ze dne 21. 5. 2021. Nájemné činilo 7 800 Kč měsíčně se splatností do 20. dne v měsíci. Žalovaný dluží nájemné za měsíce listopad a prosinec 2021 a za leden 2022. Na upomínky žalovaný buď nereagoval nebo reagoval s výmluvami. Byt neodevzdal v domluveném termínu. Byt byl předán až následně, neuklizený, byl odpojen od přívodu elektřiny. Toto ztížilo možnost dalšího pronájmu. Při předání bytu žalovaný uznal dluh 30 000 Kč s úhradou ve splátkách. Dodnes nic z dluhu neuhradil. 4. Na písemnou výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil. 5. Soud nařídil jednání na den 3. 11. 2022. Žalobce se k jednání dostavil a na žalobě setrval. Žalovaný se, ač řádně předvolán, nedostavil, omluvil se telefonicky dne 1. 11. 2022. Souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Soud provedl důkaz nájemní smlouvou na č.l. 2, předžalobní výzvou na č.l. 3, uznáním dluhu na č.l. 4 a internetovým výpisem z katastru nemovitostí na č.l. 24, 25. Žalobce doplnil, že nájemní vztah skončil 31. 12. 2021. K předání bytu došlo počátkem ledna 2022. V podstatě jde o dlužné nájemné za měsíce listopad a prosinec 2020, tj. 2x 7 800 Kč, zbytek do 30 000 představují náklady spojené s odevzdáním a převzetím bytu, jak je uvedeno v uznání dluhu. Předložil předžalobní výzvu zaslanou emailem, ze které vyplývá, že žalovaný tuto výzvu dostal a na tuto reagoval. 7. Soud vzal za zjištěné a prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem bytu (bytové jednotky) [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Mezi žalobcem a žalovaným byla na předmětný byt uzavřena nájemní smlouva dne 1. 5. 2021 za sjednaných podmínek. Nájem byl uzavřen na dobu od 1. 5. 2021 na dobu 1 roku. Nájemní vztah skončil k 31. 12. 2021, na základě úkonu žalobce ze dne 24. 11. 2021, který se žalovaným ukončil nájem pro neplnění smluvních povinností. Žalovaný při odevzdání bytu 8. ledna 2022 uznal svůj dluh vůči žalobci, za dlužné nájemné a náklady za opětovné zavedení elektřiny, plynu do bytu, zmařenou investici ve formě placeného inzerátu na nový pronájem bytu. Dluh se zavázal uhradit ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně s první splátkou splatnou k 20. 1. 2022 a další vždy k 20. dni v dalších měsících až do zaplacení celého dluhu s tím, že jakékoliv prodlení splátky znamená konec výhody splátek. Žalovaný splátky nedodržel, splátku splatnou dne 20. 1. 2022 neuhradil a žalobce se domáhá svého nároku soudní cestou. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný reagoval, dluh zůstal neuhrazen. 8. Smluvní vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, zejména pak ustanovením § 2235 a násl. obč. zák. 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Soud dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky ohledně nájmu předmětného bytu skončil dohodou ke dni 31. 12. 2021, když nebylo zjištěno, že by žalovaný proti výpovědi z nájmu bytu žalobcem brojil žalobou u soudu. Žalovaný proti žalobě nevznesl žádné námitky, byl nečinný, svůj závazek vůči žalobci uznal, splátky nedodržel. Žalovaný nesplnil svou povinnost ze smluvního vztahu mezi účastníky, když neuhradil řádně nájemné za měsíce listopad a prosinec 2021 2 x 7 800 Kč a náklady spojené s odevzdáním bytu žalobci, specifikované v uznání dluhu, tyto představují částku 14 400 Kč. Soud vycházel z tvrzení žalobce ohledně výši dluhu, což je podpořeno uznáním dluhu ze strany žalovaného. Proto bylo žalobě zcela vyhověno. 10. Nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení se opírá o ust. § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na prodlení žalovaného v 1. pololetí roku 2022. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Soud tak přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. 12. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány podmínky pro stanovenou jinou lhůtu k zaplacení, neboť žalovaný byl ve věci nečinný.