18 C 357/2021-19 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud [obec] dne 31. 8. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně tato jakožto dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě [obec] a přilehlých obcích při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou, provozovanou podle podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení, schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu (§ 18 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, dále jen„ zákon o silniční dopravě“) a veřejnou osobní drážní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a tarifním věstníku (§ 36 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění, dále jen „zákon o drahách“). Žalobkyně je povinna spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého cestujícího, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif (§ 18 písm. d) zákona o silniční dopravě, § 36 písm. b) zákona o drahách). Žalobkyně je oprávněna prostřednictvím pověřené osoby kontrolovat, zda cestující má platný jízdní doklad, případně uložit cestujícímu zaplatit přirážku k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje (§ 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách). Cestující, který se při kontrole neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách). Žalobkyně ve schválených smluvních přepravních podmínkách stanovila výši základního jízdného částkou 25 Kč a výši přirážky částkou 1 500 Kč (§ 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 6 zákona o drahách). 3. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dne 29. 1. 2021 nastoupil do vozidla tramvajové linky [číslo] kterým žalobkyně provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě ve městě [obec], čímž byla mezi žalobkyní jakožto dopravcem a žalovaným jakožto cestujícím uzavřena přepravní smlouva. V 17:19 hodin uvedeného dne žalobkyní pověřená osoba při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce (místě kontroly) [anonymizována dvě slova] - [obec] zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. 4. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek a Tarifu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, tak žalobkyni vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, kterou žalovaný dosud neuhradil. 5. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého závazku, v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a čl. 9 odst. 13 Smluvních přepravních podmínek žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení. V souladu s ustanovením čl. 9 odst. 12 Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Prvním dnem prodlení je tedy den následující po dni, ve kterém došlo k uložení zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Třicetidenní lhůta uvedená na zápisu o provedené přepravní kontrole a v čl. 9 odst. 16, 17 Smluvních přepravních podmínek se vztahuje k možnosti postoupení pohledávky jinému subjektu k vymáhání, pětidenní lhůta uvedená v čl. 9 odst. 9, 10 a 11 Smluvních přepravních podmínek se pak vztahuje ke snížení přirážky k jízdnému, byla-li v této lhůtě uhrazena, nebo prokázal-li se cestující platným jízdním dokladem, nebo doplnil-li cestující chybějící údaje na průkazce či kupónu. Žádná z těchto lhůt však nemá vliv na splatnost jízdného a přirážky k jízdnému. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 24. 2. 2022. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 7. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení. Jak tedy vyplývá z ustanovení občanského zákoníku, je povinnost cestujícího uhradit za přepravu jízdné. Přepravu pak poskytují především podniky, které jsou k tomuto účelu (obvykle přímo zákonem) zřízeny. Přeprava je zásadně poskytována na základě smlouvy o přepravě, která je u hromadných dopravních prostředků obvykle uzavírána konkludentním jednáním. Základní povinností cestujících je kromě dodržování podmínek, za kterých se přeprava poskytuje i zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění těchto povinností je povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a jejíž podmínky a výše jsou stanoveny přepravními řády. 10. Žalobkyně má nárok na zaplacení jízdného a přirážky v souladu se zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravním řádem a Smluvními přepravními podmínkami. Výše jízdného pak vyplývá z Tarifu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Dopravní podnik Města Brna, a.s. je na základě zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, provozovatelem veřejné silniční dopravy a jako takový provádí smluvní přepravu veřejnosti na základě Smluvních přepravních podmínek vydaných dopravcem. S ohledem na skutečnost, že dne 29. 1. 2021 žalobkyní pověřená osoba při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce (místě kontroly) [anonymizována dvě slova] - [obec] prokazatelně zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu (o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole), vznikla žalobkyni vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 525 Kč, kterou žalovaný dosud neuhradil. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 16. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.