19 C 174/2021-27 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne 28. 9. 2013 uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany [číslo]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s pojistným obdobím jeden rok bylo, pojistné bylo splatné měsíčně, v částce 495 Kč, tedy 5 940 Kč za pojistné období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 11. 4. 2019 z důvodu neplacení pojistného, po předchozím upomenutí ze dne 7. 2. 2019. Dlužné období, za které žalovaný nehradil pojistné, je od 28. 8. 2018 do 11. 4. 2019, kdy dluží na pojistném částku ve výši 3 679,50 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 2. 12. 2021, č. j. 19 C 174/2021-24, účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřeli - žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník dne 28. 9. 2013, jejím předmětem bylo pojištění právní ochrany, s počátkem pojištění od 28. 9. 2013, a to na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit pojistné v měsíčních částkách ve výši 495 Kč. Z upomínky k pojistné smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu pojistného ve výši 3 465 Kč ve lhůtě do 10. 4. 2019 s upozorněním na následný případný zánik pojištění pro nezaplacené pojistné. Z předžalobních výzev ze dnů 6. 11. 2020 a 20. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Dle ustanovení § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. Dle ustanovení § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 28. 9. 2013 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění právní ochrany žalovaného, a to na dobu neurčitou. Měsíční výše pojistného činila 495 Kč. Pojistná smlouva zanikla dne 11. 4. 2019 z důvodu neplacení pojistného. Za období trvání pojistného vztahu, tedy i od 28. 8. 2018 do 11. 4. 2019 dluží žalovaný na pojistném částku ve výši 3 6749,50 Kč, žaloba je tedy důvodná. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši, soud jí tedy vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalující obchodní společnost s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní výzva a žaloba) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.