19 C 189/2021-260 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 43 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o povoleném přečerpání č. [anonymizováno], a to elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví. Dle smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový limit až do výše 15 000 Kč, žalovaný částku čerpal realizací plateb a výběrů ze svého bankovního účtu. Žalovaný tento závazek ke dni 28. 1. 2015 splnil. Úvěrový limit byl následně navyšován na částky 20 000 Kč, 30 000 Kč, 37 000 Kč a až na částku 45 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěrový limit nepřekročit, řádně a včas hradit jistinu a úroky a zajistit na svém bankovním účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu měsíční splátky úroků a případných úroků z prodlení. Žalovaný dne 24. 7. 2018 úvěrový limit překročil, dostal se do nepovoleného debetního zůstatku a žalobkyně dluh zesplatnila. Žalobkyně dopisy vyzvala žalovaného k zaplacení aktuální dlužné částky na jeho úvěrovém účtu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 43 000 Kč sestávající z nesplacené jistiny záporného zůstatku na účtu 42 750 Kč a poplatku 250 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 4 660,26 Kč, kapitalizovaného úroku z částek po splatnosti v částce 13 954,38 Kč, úroku ve výši 18,90 % od 5. 2. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky od 5. 2. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 19 C 189/2021-129, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když ze smlouvy o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 28. 1. 2015 elektronicky smlouvu, která je svou povahou smlouvou o úvěru. Žalovaný zadáním autorizačního kódu souhlasil s uzavřením smlouvy a tímto úkonem smlouvu podepsal. Součástí smlouvy jsou Podmínky pro povolené přečerpání pro fyzické osoby a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný dále odsouhlasil Sazebník bankovních poplatků a Úrokový lístek. Žalobkyně žalovanému poskytla k jeho bankovnímu účtu úvěrový rámec, který byl postupně navyšován až na částku 45 000 Kč. Povolené přečerpání je úročeno úrokovou sazbou ve výši 18,90 %, v případě překročení úvěrového limitu se taková částka stává nepovoleným debetem, který byl žalovaný povinen splatit ihned a je úročen úrokovou sazbou 30 %. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když na svém účtu nezajistil dostatek finančních prostředků. Žalobkyně tak od smlouvy odstoupila a ke dni 14. 12. 2018 dluh zesplatnila. 5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že dne 28. 1. 2015 byla mezi žalovaným a žalobkyní elektronickou formou uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí jsou Podmínky úvěru. Dle smlouvy byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 18,90 % p. a., pro případ prodlení pak úroková sazba činila 30 % p. a. Žalobkyně vyzvala žalovaného k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalobkyně dopisem ze dne 28. 8. 2018 od smlouvy odstoupila. Ke dni 14. 12. 2018 se dluh stal splatným. Dopisy žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení aktuální dlužné částky na jeho úvěrovém účtu. Nárok žalobkyně na úhradu nesplacené jistiny ve výši 42 750 Kč, poplatku ve výši 250 Kč, zkapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 660,26 Kč za období od 28. 1. 2015 do 14. 12. 2018 a zkapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 13 954,38 Kč za období od 15. 12. 2018 do 4. 2. 2020 je tak důvodná. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně z dlužné částky 43 000 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 720 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 378 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady tak činí celkem 3 898 Kč.