19 C 21/2022-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] předmětem smlouvy bylo sdružené pojištění vozidla. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s pojistným splatným čtvrtletně. Pojistná smlouva zanikla ke dni 11. 1. 2020. Dlužné období, za které žalovaný nehradil pojistné, je od 23. 9. 2019 do 11. 1. 2020, kdy dluží na pojistném částku ve výši 991,90 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 17. 2. 2022, č. j. 19 C 21/2022-34 žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když z pojistné smlouvy [číslo] zjistil, že tuto uzavřeli – žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník dne 23. 9. 2019, jejím předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit pojistné čtvrtletně, po částkách 819 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne 21. 11. 2029 soud zjistil, že žalobykně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 869 Kč a upozornila jej na případný zánik pojistné smlouvy k datu 11. 1. 2020. Z podání ze dne 22. 1. 2020 soud zjistil, že pojištění zaniklo ke dni 11. 1. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Z předžalobních výzev ze dne 22. 2. 2020 a 4. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejprve žalobkyní, poté prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 5. Dle ustanovení § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. Dle ustanovení § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 23. 9. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla ve vlastnictví žalovaného, [značka automobilu], [registrační značka]. Čtvrtletní výše pojistného činila 819 Kč. Pojistná smlouva zanikla dne 11. 1. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Za období trvání pojistného vztahu, tedy i od 23. 9. 2019 do 11. 1. 2020 dluží žalovaný na pojistném částku ve výši 992 Kč, žaloba je tedy důvodná. A to také pro částku odpovídající nákladům na upomínání ve výši 200 Kč, jejíž nárok je zcela v souladu se smluvními podmínkami. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z částky 992 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalující obchodní společnost s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 189 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 1 489 Kč.