19 C 4/2022-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v obdobích od 14. 8. 2020 do 29. 11. 2020 a od 30. 11. 2020 do 15. 3. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výše příspěvku vyplývá z ustanovení § 4 odst. 3 zákona a je dána počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, vynásobeného denní sazbou, která činí u vozidel do 1 350 cm3 35 Kč denně, a to dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona a výše nákladů je dána vyhláškou č. 205/1999 Sb. [příjmení] 4 080 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 3 780 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. [příjmení] 4 010 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 3 710 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. Základ příspěvku je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou, která je v tomto případě 35 Kč, a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných byly žalovanému zaslány dne 21. 1. 2021 a 7. 6. 2021. Žalovaný však svoji povinnost v zákonné lhůtě 30 dní dobrovolně nesplnil, a proto žalobkyně zaslala po marném uplynutí lhůty žalovanému upomínky k úhradě dlužných částek zákonného příspěvku nepojištěných. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z dlužných částek ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. Příspěvky se staly splatné ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení písemné výzvy žalobkyně k jeho úhradě žalovanému, tedy dne 6. 4. 2021 a 23. 8. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani následně, po doručení usnesení soudu ze dne 6. 12. 2021, č. j. EPR 207293/2021-14, kterým soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního návrhu o částku 4 010 Kč s příslušenstvím (původně bylo žalováno 4 080 Kč). 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 19 C 4/2022-37 žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil, soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když z výzev ze dnů 21. 1. 2021 a 7. 6. 2021 zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek 4 080 Kč a 4 010 Kč – zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 14. 8. 2020 do 29. 11. 2020 a od 30. 11. 2020 do 15. 3. 2021, částka se sestává ze základů příspěvků 3 780 Kč a 3 710 Kč, a vždy také nákladů na uplatnění ve výši po 300 Kč. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný v uvedené době vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z upomínek ze dnů 29. 4. 2021, 27. 5. 2021 a 8. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upomenula žalovaného o úhradu dlužných částek. Dne 27. 7. 2021 a 14. 10. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce. Z výpisu sledování zásilek u České pošty soud zjistil, že žalovanému byly výzvy doručovány ve dnech 30. 7. 2021 a 18. 10. 2021. 5. Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) - dále jen zákona – vyplývá, že vozidlo zapsané v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích musí být pojištěno pro případ odpovědnosti podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Pokud je povinnost povinného pojištění vyplývající z ustanovení § 1 odst. 2 zákona porušena, je vlastník vozidla (i jeho provozovatel) povinen zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady na mimosoudní vymáhání (viz § 4 odst. 1, 3, 4 zákona). Výše příspěvku vyplývá z ustanovení § 4 odst. 3 zákona a je dána počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, vynásobeného denní sazbou, která činí u vozidel do 1 500 cm3 35 Kč denně – viz vyhláška č. 205/1999 Sb. Nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona a výše nákladů je dána vyhláškou č. 205/1999 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaný byl také v období od 14. 8. 2020 do 29. 11. 2020 a od 30. 11. 2020 do 15. 3. 2021 vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v tomto období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za vozidlo, je povinností žalovaného dlužnou částku uhradit. Soud proto žalobě vyhověl co do výše zákonných příspěvků nepojištěných vozidel v částkách 3 780 Kč a 3 710 Kč a také nákladů uplatněných na upomínání ve výši 2 x 300 Kč. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužných částek, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z částek 4 080 Kč a 4 010 Kč, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalobkyně s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátkou 5 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, rozšíření návrhu, 2 x předžalobní výzva), 5 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 315 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 2 215 Kč.