19 C 5/2022-47 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, když žalovaná porušila smluvní a přepravní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a cestovala dne 31. 8. 2017 bez platného jízdního dokladu ve vlaku 827 právní předchůdkyně žalobkyně mezi stanicemi [obec] a [obec], kde byla zjištěna pověřenou osobou. O této skutečnosti byl sepsán zápis o závadách, kdy žalovaná byla následně povinna uhradit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 27. 4. 2019, kterou jí zaslal právní zástupce žalobkyně. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka vymáhaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 14. 1. 2022, č. j. 19 C 5/2022-36 žalovanou vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaná se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když z oznámení o závadách ze dne 31. 8. 2017 zjistil, že téhož dne byla ve vlaku [číslo] mezi zastávkami [obec] - [obec], pověřenou osobou právní předchůdkyně žalobkyně zjištěna cestující – [celé jméno žalované], bytem [adresa], jejíž totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ze dnů 15. 12. 2015 a 9. 11. 2018. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Podle § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Platí-li cestující jízdné před nástupem do vozidla, dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b/ zákona o dráhách). Podle § 49 odst. 3 téže vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 8. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaná nastoupila dne 31. 8. 2017 do prostředku veřejné dopravy – vlaku [číslo] který provozuje právní předchůdkyně žalobkyně. Povinností žalované proto bylo zaplatit řádně a včas jízdné a to buď před nástupem do vozidla, nebo ve vozidle. Na výzvu pověřené osoby právní předchůdkyně žalobkyně se však neprokázala platnou jízdenkou. Podle výše uvedených právních předpisů a přepravních podmínek je proto nárok žalobkyně na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému důvodný. Pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla řádně postoupena na žalobkyni. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužných částek, má žalobkyně právo na úrok z prodlení z dlužných částek. Právo na zaplacení úroku z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z žalované částky ode dne následujícího po splatnosti (ta nastala dne 31. 8. 2017), tedy od 1. 9. 2017 do zaplacení, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalující obchodní společnost s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 2 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu), 1 x 100 Kč dle 14b odst. 1 bodu 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jednoduchá výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 168 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 1 368 Kč.