19 C 69/2022-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaná je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 17. 4. 2019 do 2. 8. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výše příspěvku vyplývá z ustanovení § 4 odst. 3 zákona a je dána počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, vynásobeného denní sazbou, která činí u vozidel od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 47 Kč denně, a to dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona a výše nákladů je dána vyhláškou č. 205/1999 Sb. [příjmení] 5 376 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 5 076 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. Základ příspěvku je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou, která je v tomto případě 47 Kč, a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Výzva k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 18. 9. 2019 byla žalované doručena dne 3. 10. 2019. Žalovaná však svoji povinnost v zákonné lhůtě 30 dní dobrovolně nesplnila, a proto žalobkyně zaslala po marném uplynutí lhůty žalované upomínky k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, a to upomínku ze dne 20. 11. 2019, ze dne 22. 1. 2020, ze dne 1. 11. 2021 a předžalobní upomínku ze dne 21. 1. 2022. Žalobkyně požaduje uhradit také úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. Příspěvek se stal splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy žalobkyně k jeho úhradě žalované, tedy dne 2. 11. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 20. 6. 2022, č. j. 19 C 69/2022-24 žalovanou vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaná se nevyjádřila, soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když z výzvy ze dne 18. 9. 2019 zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 5 376 Kč – zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 17. 4. 2019 do 2. 8. 2019. Dle zjištění žalobkyně byla žalovaná v uvedené době vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z upomínek ze dnů 20. 11. 2019, 22. 1. 2020 a 1. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovanou o úhradu dlužné částky, naposledy prostřednictvím [právnická osoba], a.s. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2022 soud zjistil, že žalovanou upomenula a vyzvala k zaplacení dlužné částky také právní zástupkyně žalobkyně. 5. Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) - dále jen zákona – vyplývá, že vozidlo zapsané v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích musí být pojištěno pro případ odpovědnosti podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Pokud je povinnost povinného pojištění vyplývající z ustanovení § 1 odst. 2 zákona porušena, je vlastník vozidla (i jeho provozovatel) povinen zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady na mimosoudní vymáhání (viz § 4 odst. 1, 3, 4 zákona). Výše příspěvku vyplývá z ustanovení § 4 odst. 3 zákona a je dána počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, vynásobeného denní sazbou, která činí u vozidel 1 350 cm3 do 1 850 cm3 47 Kč denně – viz vyhláška č. 205/1999 Sb. Nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona a výše nákladů je dána vyhláškou č. 205/1999 Sb. 6. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaná byla také v období od 17. 4. 2019 do 2. 8. 2019 vlastníkem či provozovatelem osobní automobilu s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v tomto období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za vozidlo, je povinností žalované dlužnou částku uhradit. Soud proto žalobě vyhověl co do výše zákonného příspěvku nepojištěných vozidel v částce 5 076 Kč a také nákladů vynaložených na upomínání ve výši 300 Kč. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z částky 5 076 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalobkyně s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 2 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu), 1 x 100 Kč dle 14b odst. 1 bodu 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jednoduchá výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 168 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 1 368 Kč.