19 C 95/2022-59 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 29. 4. 2019 do 7. 8. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dále soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 24. 11. 2020 do 1. 2. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dále soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 30. 1. 2021 do 18. 4. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výše příspěvku vyplývá z ustanovení § 4 odst. 3 zákona a je dána počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, vynásobeného denní sazbou, která činí u vozidel s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč denně, a to dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona a výše nákladů je dána vyhláškou č. 205/1999 Sb. [příjmení] 6 865 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 6 565 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, částka 4 850 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 4 550 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč a částka 5 435 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 5 135 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. Základ příspěvku je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou, která je v tomto případě 65 Kč, a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných byly žalovanému zaslány ve dnech 10. 10. 2019, 20. 5. 2021 a 24. 6. 2021, doručeny pak byly ve dnech 25. 10. 2019, 4. 6. 2021 a 9. 7. 2021. Žalovaný však svoje povinnosti v stanovených lhůtách dobrovolně nesplnil, a proto žalobkyně zaslala po marném uplynutí lhůty žalovanému upomínky k úhradě dlužných částek zákonného příspěvku nepojištěných. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z dlužných částek ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých příspěvků. Příspěvky se staly splatné vždy ve lhůtě 60 dnů (4 850 Kč a 5 435 Kč) a 30 dnů (6 865 Kč) ode dne doručení písemné výzvy žalobkyně k jeho úhradě žalovanému. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 26. 6. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 19 C 95/2022-55 žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil, soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud z doložených listin zjistil následující skutkový stav: Výzvou ze dne 10. 10. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 6 865 Kč – zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 29. 4. 2019 do 7. 8. 2019, částka se sestává ze základu příspěvku 6 565 Kč a nákladů uplatnění 300 Kč. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný v uvedené době vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka]. Výzvou ze dne 20. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 4 850 Kč – zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 24. 11. 2020 do 1. 2. 2021, částka se sestává ze základu příspěvku 4 550 Kč a nákladů uplatnění 300 Kč. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný v uvedené době vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka]. Výzvou ze dne 24. 6. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 5 435 Kč – zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 30. 1. 2021 do 18. 4. 2021, částka se sestává ze základu příspěvku 5 135 Kč a nákladů uplatnění 300 Kč. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný v uvedené době vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z doručenky soud zjistil, že výzvy byly žalovanému doručovány na adresu [adresa žalovaného]. Z upomínek ze dnů 30. 9. 2021, 29. 10. 2021, 25. 8. 2021, 23. 9. 2021, 18. 12. 2019 a 5. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upomenula žalovaného o úhradu dlužných částek. Dne 26. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce. 5. Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) - dále jen zákona – vyplývá, že vozidlo zapsané v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích musí být pojištěno pro případ odpovědnosti podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Pokud je povinnost povinného pojištění vyplývající z ustanovení § 1 odst. 2 zákona porušena, je vlastník vozidla (i jeho provozovatel) povinen zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady na mimosoudní vymáhání (viz § 4 odst. 1, 3, 4 zákona). Výše příspěvku vyplývá z ustanovení § 4 odst. 3 zákona a je dána počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, vynásobeného denní sazbou, která činí u vozidel do 2 500 cm3 65 Kč denně – viz vyhláška č. 205/1999 Sb. Nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona a výše nákladů je dána vyhláškou č. 205/1999 Sb. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takovýmto způsobem: Žalovaný byl také v období od 29. 4. 2019 do 7. 8. 2019 vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Žalovaný byl také v období od 24. 11. 2020 do 1. 2. 2021 vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Žalovaný byl také v období od 30. 1. 2021 do 18. 4. 2021 vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Vozidla vedená v příslušném registru vozidel neměla v uvedených obdobích uzavřena pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Nebylo-li k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti za vozidlo, je povinností žalovaného dlužné částky uhradit. Soud proto žalobě vyhověl co do výše zákonných příspěvků nepojištěných vozidel v částkách 6 565 Kč, 4 550 Kč a 5 135 Kč a také nákladů uplatněných na upomínání vždy ve výši 300 Kč ke každému z příspěvků. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z částek 6 565 Kč, 4 550 Kč a 5 135 Kč, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobnýc