5 C 216/2022-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 530 Kč od 28. 4. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne 23. 1. 2020. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky Renault, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit pojistné. Pojištění zaniklo ke dni 13. 4. 2022 pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné za období od 23. 1. 2022 do 12. 4. 2022 činí 530 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 3. 10. 2022. Následujícího dne byly písemnosti vloženy do domovní schránky žalovaného. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník sjednali pojistnou smlouvu [číslo] tak, že žalovaný akceptoval písemný návrh žalobkyně uhrazením prvního pojistného, následně byla vystavena pojistka ke smlouvě. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], a asistenční služby. Počátek pojištění byl sjednán na den 23. 1. 2020 a pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 2 196 Kč vždy k 23. 1. Následně bylo pojistné navýšeno na 2 376 Kč ročně. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný neuhradil pojistné ve výši 2 376 Kč splatné dne 23. 1. 2022 a pojistné neuhradil ani po odeslání upomínky k úhradě pojistného, a pojištění tak zaniklo pro neplacení ke dni 13. 4. 2022. 4. Soud posuzoval věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 o. z., ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které se řídí úpravou obsaženou v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve smlouvě se žalobkyně jako pojistitel zavázala vůči žalovanému (pojistníkovi) poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit roční pojistné splatné vždy 23. 1. Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 2 376 Kč splatné dne 23. 1. 2022, a to ani přes písemnou upomínku pojistitele, a pojištění tak zaniklo pro neplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného za období od 23. 1. 2022 do 12. 4. 2022 v poměrné výši 530 Kč je v souladu s ustanovením § 2782 občanského zákoníku i s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého by žalobkyně měla mít nárok na úhradu pojistného až do 30. 4. 2022 (tedy vyššího, než požaduje). 6. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pojistného již dne 24. 1. 2022 (dnem následujícím po splatnosti pojistného. Žalobkyně však požaduje úroky z prodlení až od 28. 4. 2020, což je pro žalovaného výhodnější. Za první pololetí roku 2022 činí úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11,75 % ročně, a proto i v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. 7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Odměna advokáta, jakož i náhrada hotových výdajů, byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 9. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.