5 C 228/2022-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 857 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 857 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne 7. 2. 2018, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojištění dne 16. 5. 2021. Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 37 994 Kč splatné dne 7. 2. 2021. Za období od 7. 2. 2021 do 16. 5. 2021 činí dlužné pojistné 9 857 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 14. 10. 2022. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. [právnická osoba] jako pojistitel a žalovaný jako pojistník podepsali dne 7. 2. 2018 pojistnou smlouvu [číslo]. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], dále havarijní pojištění tohoto vozidla a pojištění čelního skla. Počátek pojištění byl sjednán na den 7. 2. 2018 do 7. 2. 2019 s automatickým prodlužováním. Ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 39 835 Kč ročně vždy k 7. 2. Následně bylo pojistné sníženo na 37 994 Kč ročně. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný neuhradil pojistné ve výši 37 994 Kč splatné dne 7. 2. 2021 a pojistné neuhradil ani po odeslání upomínky k úhradě pojistného, a pojištění tak zaniklo pro neplacení ke dni 16. 5. 2021. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018. 4. Soud posuzoval věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 o. z., ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, dále havarijní pojištění a pojištění skla, přičemž pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se řídí úpravou obsaženou v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve smlouvě se pojistitel zavázal vůči žalovanému (pojistníkovi) poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit roční pojistné splatné vždy 7. 2. Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 37 994 Kč splatné dne 7. 2. 2021, a to ani přes písemnou upomínku pojistitele, a pojištění tak zaniklo pro neplacení. Nárok žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, na zaplacení dlužného pojistného za období od 7. 2. 2021 do 16. 5. 2021 v poměrné výši 9 857 Kč je v souladu s ustanovením § 2782 občanského zákoníku i s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. 6. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pojistného již dne 8. 2. 2021 (dnem následujícím po splatnosti pojistného). Žalobkyně však požaduje úroky z prodlení až od 17. 5. 2021, což je pro žalovaného výhodnější. Za první pololetí roku 2021 činí úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,25 % ročně, a proto i v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. 7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Odměna advokáta, jakož i náhrada hotových výdajů, byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 9. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.