5 C 9/2022-28 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 848 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 115 Kč za období od 24. 10. 2020 do 26. 7. 2021. Žalobkyně tvrdila, že dne 17. 1. 2020 uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 1 172 Kč čtvrtletně dnem 17. 1. 2020. Žalovaný však pojistné splatné dne 17. 7. 2020 ani přes opakované urgence neuhradil, a proto pojištění zaniklo ke dni 23. 10. 2020. Za období od 17. 7. 2020 do konce měsíce října 2020 činí dlužné pojistné 1 248 Kč a poplatek za upomínání 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 7. 2. 2022. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník podepsali dne 17. 1. 2020 pojistnou smlouvu pro [anonymizována čtyři slova], ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky [příjmení] [příjmení], [registrační značka], s počátkem pojištění dne 17. 1. 2020 na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo sjednáno roční pojistné ve výši 4 687 Kč, splatné čtvrtletně po 1 172 Kč. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17. 7. 2020 a pojistné neuhradil ani po odeslání upomínky k úhradě pojistného, a pojištění tak zaniklo pro neplacení ke dni 23. 10. 2020. 4. Soud posuzoval věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 o. z., ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které se řídí úpravou obsaženou v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve smlouvě se žalobkyně jako pojistitel zavázala vůči žalovanému (pojistníkovi) poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit roční pojistné ve výši 4 687 Kč splatné čtvrtletně počínaje dnem 17. 1. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17. 7. 2020, a to ani přes písemnou upomínku pojistitele, a pojištění tak zaniklo pro neplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného za období od 17. 1. 2020 do konce měsíce října 2020 v poměrné výši 1 242 Kč je v souladu s ustanovením § 2782 občanského zákoníku i s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za vymáhání ve výši 2 x 300 Kč je v souladu se sazebníkem i pojistnými podmínkami. 6. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pojistného již dne 18. 7. 2020. Žalobkyně však požaduje úroky z prodlení pouze za období od 24. 10. 2020 do 26. 7. 2020, což je pro žalovaného výhodnější. Za druhé pololetí roku 2020 činí úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,25 % ročně, což z částky 1 848 Kč za uvedené období činí 115 Kč, a proto i v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. 7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Odměna advokáta, jakož i náhrada hotových výdajů, byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 9. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.