7 C 172/2022-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru ze dne 7. 7. 2020 [číslo] s právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO]. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jedná se o adresu dle CEO. Dále dne 6. 9. 2022 byly soudní písemnosti shora uvedené doručeny žalované na adresu dle smlouvy – [ulice a číslo], [anonymizováno] – [anonymizováno]. 4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. 5. Skutková zjištění: Pohledávka za žalovanou níže specifikovaná byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12.2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 postoupena na žalobkyni a žalované byla změna v osobě věřitele oznámena přípisem ze dne 16. 12. 2021. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Dne 7. 7. 2020 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Zaplo“), Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru ze dne 7. 7. 2020 (dále jen "smlouva"). Nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaná uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČ: [číslo] (dále jen„ zprostředkovatel“), kde zároveň při podpisu smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala [právnická osoba] vrátit částku ve výši 3 000 Kč spolu s příslušenstvím do dne 6. 8. 2020. Žalovaná sjednanou částku ve lhůtě dle smlouvy neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy, a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 4 527 Kč a skládala se z: 1/ nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 377 Kč, 3/ neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 310,56 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. ode dne 7. 8. 2020 do dne 8. 11. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 3 000 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně po žalované i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, a to ve výši 1 377 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 1 374 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. dne 7. 8. 2020 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 3 000 Kč do dne 8. 11. 2021. <i>6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>9. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> <i>10. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>11. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Právní závěry: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, když finanční prostředky ve výši 3 000 Kč byly žalované předány. Žalované v důsledku prodlení s vrácením jistiny vznikla povinnost hradit zákonné úroky z prodlení, dále smluvní pokutu dle smlouvy, včetně nákladů na upomínky. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 14. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>15. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 16. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.