12 C 140/2023-72 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 14 120,46 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 14. 8. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 20 300 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok 18,90 % ročně a úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 417 Kč. Jelikož žalovaný svůj závazek řádně neplnil, prohlásila žalobkyně 3. 8. 2022 úvěr za splatný. Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého úvěru. Při schvalování úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. [příjmení] jistiny 12 185,46 Kč žalobkyně rovněž požaduje zaplacení poplatků ve výši 1 935 Kč, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. Smlouvou o úvěru (č. l. 14 spisu) podepsanou účastníky dne 14. 8. 2017 se žalobkyně zavázala poskytnout a také poskytla (vizte výpis z účtu na č. l. 21 spisu) žalovanému úvěr 20 300 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně splatit v měsíčních splátkách po 417 Kč RPSN činila 21,34 %. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni ceny dle ceníku. Součástí smlouvy bylo ujednání o sjednání pojištění úvěru za měsíční platbu 33 Kč. Dle čl. 8 byla žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr za splatný v případě prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší 3 měsíce nebo s prodlením se splacením více než 2 splátek. Součástí smlouvy byly učiněny všeobecné obchodní podmínky a ceník. 5. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že žije v nájmu, je zaměstnán s měsíčním příjmem 11 500 Kč, jeho měsíční splátky činí 1 000 Kč. Tvrzení žalovaného žalobkyně ověřila potvrzením zaměstnavatele (č. l. 30) a provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného (vizte č. l. 65 spisu). 6. Z doloženého výpisu z účtu a podkladů plateb vyplývá, že ke dni 31. 3. 2023 činil celkový dluh žalovaného 16 569,21 Kč. 7. V ceníku jsou stanoveny náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dní prodlení a 900 Kč za 40 a 70 dní v prodlení. 8. Ke dni 3. 8. 2022 žalobkyně prohlásila úvěr za splatný a oznámení odeslala žalovanému doporučeně dne 8. 8. 2022. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 28. 3. 2023. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že dne 14. 8. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a ceník. Dle smlouvy byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 18,90 % ročně. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně dopisem ze dne 3. 8. 2022 prohlásila úvěr k tomuto dni za splatný. Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyně rovněž požaduje zaplacení poplatku v celkové výši 1 935 Kč, který je tvořen cenou za sjednané pojištění za duben až srpen 2022 (4x 33 Kč + poměrná část srpna 1x 3 Kč), náklady spojené s prodlením (2x 900 Kč); požadované poplatky jsou v souladu se smluvním ujednáním a ceníkem. Soud proto uzavřel, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady tak činí celkem 2 252 Kč.