12 C 301/2022-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 9. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žalovaný byl v době od 8. 11. 2019 do 7. 2. 2020 účastníkem telekomunikační služby O2 [číslo] to na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 3. 10. 2019. Za poskytnuté služby byly žalovanému vystaveny faktury, a to: -) faktura [číslo] za období od 8. 11. 2019 do 7. 12. 2019, se splatností 30. 12. 2019, částka požadovaná žalobkyní za tuto fakturu činí 8,37 Kč, -) faktura [číslo] za období od 8. 12. 2019 do 7. 1. 2020, se splatností 30. 1. 2020, částka požadovaná žalobkyní za tuto fakturu činí 3 079 Kč, -) faktura [číslo] za období od 8. 1. 2020 do 7. 2. 2020, se splatností 2. 3. 2020, částka požadovaná žalobkyní za tuto fakturu činí 11,20 Kč. 2. Žalovaný faktury neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 3. 10. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, ve které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému specifické služby k mobilnímu telefonnímu číslu [číslo] a žalovaný se zavázal řádně a včas platit vystavená vyúčtování těchto služeb. Cenu za poskytnuté služby za shora uvedená období v celkové výši přesahující 3 098,57 Kč vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturami. Žalovaný faktury neuhradil. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, která je smlouvou nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). V této smlouvě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal hradit ceny za poskytnuté služby. Žalobkyně poskytla žalovanému objednané služby a cenu za tyto služby ve výši 3 098,57 Kč vyúčtovala fakturami specifikovanými shora, které však žalovaný neuhradil. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný žalovanou částku neuhradil. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by snad uhradil vyšší částku, než uvádí žalobkyně. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky je tedy v souladu se smlouvou uzavřenou mezi účastníky a tudíž i se zákonem, a proto soud žalobě vyhověl. 7. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Žalovaný se dostal do prodlení, pokud neuhradil cenu za poskytnuté služby ve lhůtě splatnosti stanovené ve vyúčtování, tj. nejpozději do 2. 3. 2020 (vizte poslední vyúčtování), ode dne 3. 3. 2020 je tak v prodlení s úhradou dluhu. Soud proto přiznal žalobkyni od tohoto data úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za předžalobní výzvu a podání žaloby (2 x 100 Kč). 9. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 10. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.