12 C 47/2023-54 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 12. 2022 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2017 se společností [právnická osoba], a zaplacením kupní ceny za postupované pohledávky ke dni 4. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10. 11. 2022 [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 22. 5. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž obsahem byl závazek dodavatele dodávat žalované elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. [právnická osoba] dodávala žalované energie a související služby do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Následně došlo k vyúčtování služeb za fakturační období od 14. 7. 2020 do 23. 11. 2020, kdy při spotřebě celkem 1,319 MWh ve výši 7 568,61 Kč, po odečtení uhrazených záloh 800 Kč, činí nedoplatek 6 768,61 Kč. Dluh se stal splatným na základě vyúčtování dne 18. 12. 2020 [právnická osoba] dodávala žalované do stejného odběrného místa elektřinu a poskytovala související služby rovněž v období od 24. 11. 2020 do 31. 12. 2020, kdy při spotřebě celkem 0,153 MWh byla vyúčtována cena ve výši 996,18 Kč. Dluh se stal splatným na základě vyúčtování dne 27. 1. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu její trvalé bydliště, tj. adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav: 5. [právnická osoba] a žalovaná podepsaly dne 22. 5. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, jejímž předmětem byl závazek obchodníka poskytnout zákazníkovi sdružené služby dodávky elektřiny, tzn. dodávat sjednané množství elektřiny a převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců s automatickým prodloužením vždy o 24 měsíců, pokud jedna ze smluvních stran nedoručí druhé smluvní straně nejméně 3 měsíce před uplynutím doby jejího trvání písemné oznámení, že ve smluvním vztahu nechce pokračovat. Žalovaná se zavázala zaplatit za dodanou elektřinu a související služby cenu stanovenou v ceníku dodavatele a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Dále se žalovaná zavázala hradit zálohy na elektřinu ve výši 800 Kč měsíčně. [právnická osoba] svou povinnost ze smlouvy splnila a dodávala žalované do sjednaného místa elektřinu a poskytovala související služby, když v období od 14. 7. 2020 do 23. 11. 2020 (dále jen 1. období) dodala elektřinu v množství 1,319 MWh a v období od 24. 11. 2020 do 31. 12. 2020 (dále jen 2. období) dodala elektřinu v množství 0,153 MWh. Cenu za elektřinu a související služby za 1. období vyúčtovala společnost [právnická osoba] fakturou znějící na částku 6 768,61 Kč (celková cena 7 568,61 Kč ponížená o uhrazené zálohy 800 Kč) se splatností 18. 12. 2020 Cenu za elektřinu a související služby za 2. období vyúčtovala společnost [právnická osoba] fakturou znějící na částku 996,18 Kč (zálohy hrazeny nebyly) se splatností 27. 1. 2021. Žalovaná předmětné faktury neuhradila. Pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: 7. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona Smlouva má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala společnost [právnická osoba] žalované do shora uvedeného odběrného místa ve shora uvedeném období elektřinu ze sítě nízkého napětí a poskytovala související služby, za což se žalovaná zavázala hradit cenu dle platných ceníků a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalovaná neuhradila cenu za elektřinu za shora uvedená období v celkové výši 7 764,79 Kč. Nárok žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, na úhradu ceny za elektřinu je v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona, a je tedy důvodný. 8. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaná se dostala do prodlení, když neuhradila cenu za elektřinu ve lhůtě splatnosti stanovené ve fakturách. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur tak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši stanované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu k plnění, a proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, dále 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Při stanovení odměny za právní zastoupení advokátem soud vycházel z ustanovení § 14b citované vyhlášky, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 11. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.