12 C 51/2023-109 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 9. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Účastníci uzavřeli 23. 8. 2019 účastnickou smlouvu v rámci které žalovaný zažádal o zřízení telekomunikačních služeb a objednal [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] a set-top-box (dále také jako„ hardware“). Aktivaci telekomunikačních služeb provedl technik žalobkyně, o čemž byl dne 2. 9. 2019 sepsán protokol. Hardware měl být hrazen 48 měsíčními splátkami na základě vystavených faktur. Dne 10. 2. 2020 byly služby žalovanému zrušeny v důsledku dlouhodobého neplacení vyúčtování. Žalovanému byly měsíční poplatky za hardware, doplatek kupních cen, upomínky a aktivace technikem fakturovány fakturami na částku 7 886,10 Kč, kterou žalovaný nezaplatil ani k předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 23. 8. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, ve které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal řádně a včas platit vystavená vyúčtování těchto služeb. Součástí účastnické smlouvy byly i kupní smlouvy, v níž se žalobkyně zavázala dodat žalovanému hardware a žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu za hardware v 48 měsíčních splátkách po 148 Kč. Dále účastníci ujednali doručení a instalaci hardware technikem žalobkyně za poplatek 399 Kč. Instalace a předání hardware žalovanému bylo učiněno technikem žalobkyně dne 2. 9. 2019. Žalobkyně vyúčtovala měsíční poplatky za hardware, doplatek kupních cen, upomínky a aktivaci technikem žalovanému fakturami, a to na částku 7 886,10 Kč. Žalovaný faktury neuhradil. Ke dni 10. 2. 2020 žalobkyně služby poskytované žalovanému zrušila pro neplacení vystavených faktur. Z ceníku žalobkyně vyplývá, že poplatek za upomínku při prodlení s úhradou činí 181,50 Kč. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Dále žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvy, na základě kterých dodala žalobkyně žalovanému hardware a žalovaný se zavázal zaplatit jejich kupní cenu ve splátkách. Mezi účastníky tak byly platně uzavřeny kupní smlouvy dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nárok žalobkyně na zaplacení sjednaných měsíčních poplatků za hardware, doplatků kupních cen hardware, poplatků za upomínky s prodlením a ceny aktivace hardware technikem v celkové výši 7 886,10 Kč je v souladu s ustanovením § 2079 o. z. a smluvním ujednáním stran. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by snad na fakturovanou částku uhradil více, než uvádí žalobkyně. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Žalovaný se dostal do prodlení, pokud neuhradil cenu za poskytnuté služby ve lhůtě splatnosti stanovené ve vyúčtování. Požaduje-li žalobkyně úrok z prodlení až od splatnosti poslední vyúčtované faktury, jde o postup pro žalovaného výhodnější. Soud proto přiznal žalobkyni od tohoto data, tj. od 25. 5. 2021, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za předžalobní výzvu a podání žaloby (2 x 100 Kč). 8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 9. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.