16 C 125/2023-26 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 14. 4. 2023 podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V žalobě žalobce tvrdil, že žalovaný nedostál své zákonné povinnosti v souladu s ustanovením z. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ke které byl zavázán v souladu s § 8 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. od 30. 4. 2021, a to v období [číslo] á 135 Kč a vznikl mu tak závazek ve výši 540 Kč s úroky z prodlení k datu podání návrhu v kapitalizované výši 58,66 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. Žalovaný byl k úhradě vyzván, avšak bezvýsledně. [příjmení] dlužné částky s příslušenstvím požadoval žalobce úhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. 2. Okresní soud v Kroměříži dne 21. 4. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 97861/2023-5, který byl usnesením ze dne 29. 6. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 25. 7. 2023 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 5. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a byl přihlášen do evidence poplatníků 30. 4. 2021. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, o tom, že žalovaný nehradil televizní poplatky za 4 měsíce á 135 Kč. Žalovaný neuhradil televizní poplatky ani na základě předžalobní upomínky ze dne 17. 1. 2023 (č.l. 14-15), která byla odeslána doporučeně na adresu žalovaného. 6. Soud posuzoval nárok žalobkyně podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů v platném znění. <i>7. Podle ust. § 2 odst. 1 z.č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.</i> <i>8. Podle ust. § 3 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>9. Podle ustanovení § 5 odst. 3 z. č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena povinnost platit poplatky podle ustanovení odstavce 1.</i> <i>10. Podle ust. § 8 odst. 2 věta prvá z.č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.</i> <i>11. Podle ust. § 8 odst. 8 z.č. 348/2005 Sb. z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který</i> <i>a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona,</i> <i>b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1,</i> <i>c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2,</i> <i>a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení.</i> <i>Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností.</i> <i>Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2.</i> <i>12. Podle přechodného ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. § 6 měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> 13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto. Žalovaný se stal držitelem (resp. vlastníkem) televizního přijímače a přihlásil se k evidenci TV poplatníků. Tím vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný televizní poplatky neplatil ve shora uvedeném období, tj. celkem 4 měsíce. Televizní poplatek činil dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. 135 Kč. Žalovaný je tak dlužen za TV poplatky za 4 měsíců á 135 Kč částku 540 Kč. 14. Prodlení s úhradou televizních poplatků posoudil soud dle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Podle tohoto ustanovení má žalobkyně právo na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Ve smyslu § 7 odst. 2 zákona [číslo] byly televizní poplatky splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou TV poplatku do dne vyhotovení žaloby tedy od 16. dne příslušného měsíce. Takto vypočtené úroky z prodlení činí 58,66 Kč. Dále byly žalobci přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. 15. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku, celkem tedy 400 Kč s ohledem na recentní judikaturu Ústavního soudu ČR. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 17. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 18. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.