16 C 130/2023-69 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži dne 31. 5. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 22. 9. 2015 s původní věřitelkou [právnická osoba] Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného, a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno]. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Původní věřitelka tedy využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 6 865,09 Kč převedla 3. 12. 2021 na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalovanému splácet jej ve splátkách. Žalovaný byl v souladu se smluvními ujednáními povinen platit úrok a poplatky za vedení úvěrového účtu dle sazebníku. Dlužná částka však nebyla řádně splácena, banka tedy dopisem ze dne 8. 7. 2022 úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 3 863,33 Kč, žalovaný však na dluh ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2023 postoupena na žalobkyni. Ani po postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho, přestože byla žalovanému před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná částka 3 863,33 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 1 716,28 Kč a dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 147,05 Kč. Kromě toho žalobkyně požadovala příslušenství specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí a náhradu nákladů tohoto řízení. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne 31. 8. 2023, ve kterém uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala její právní předchůdkyně na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne 3. 6. 2016, veškeré dostupné informace kontrolovala v interních a externích databázích, zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR a dalších. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného porovnávala jeho příjem a výdaje, výpočtem získala částku disponibilních zdrojů, dále zjistila, že vůči ní měl žalovaný v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 000 Kč a z externích zdrojů zjistila, že v době podání žádosti neměl žádné další závazky. Po zhodnocení zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně žádosti vyhověla a schválila žalovanému úvěrový rámec [anonymizováno] k běžnému účtu. 3. Usnesením ze dne 3. 8. 2023 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. 4. Oba účastníci byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se nevyjádřili, soud tedy ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 6. Z výpisu z OR na č.l. 14 bylo zjištěna právní subjektivita žalobkyně. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli dne 22. 9. 2015 smlouvu o bankovních produktech a službách (č.l. 16 + dispozice č. l. 15). Dne 3. 5. 2016 požádal žalovaný o povolení debetního zůstatku [anonymizováno], přičemž v žádosti uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, žije u rodičů, je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou od 29. 10. 2015 do 30. 6. 2016 u spol. [anonymizována dvě slova] s průměrným čistým měsíčním příjmem za tři měsíce ve výši 13 000 Kč. Uvedl, že jiný příjem nemá, celkový příjem domácnosti přitom činí 45 000 Kč, ze mzdy mu nejsou prováděny žádné srážky ani nesplácí žádné měsíční splátky (viz žádost č.l. 57). Právní předchůdkyně žalobkyně po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného (č.l. 58-59) schválila žádost a poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč, smluvní vztah se řídil všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně (č.l. 17), všeobecnými produktovými podmínkami (č.l. 18), produktovými podmínkami ke kontokorentnímu úvěru [anonymizováno] (č.l. 27) a sazebníkem poplatků (č. l. 21). Jelikož žalovaný neplnil smluvní podmínky, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 8. 7. 2022, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 9. 7. 2022 a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 3 863,33 Kč (č.l. 31). Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 31. 1. 2023 (č.l. 32), který byl žalovanému odeslán doporučeně dne 10. 2. 2023 (č.l. 33). Žalovaný ani po postoupení pohledávky ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla dne 3. 5. 2023 odeslána předžalobní upomínka, ve které byl upozorněn na možnost soudního řízení v případě nezaplacení dlužné částky. 7. Ze shora provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 8. Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 5 000 Kč. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žádost schválena, čímž byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému čerpat finanční prostředky do výše úvěrového rámce 5 000 Kč. Jelikož žalovaný neplnil smluvní povinnosti, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, následně byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, ani poté však ničeho neuhradil. 9. Soud věc posuzoval dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 10. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 13. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 15. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro prvn