16 C 222/2022-56 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 21. 10. 2022 návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k úhradě shora uvedených částek s příslušenstvím a úhradě nákladů řízení. K odůvodnění své žaloby uvedl, že postupitel [právnická osoba], [IČO] s žalovanou dne 11. 10. 2018 uzavřeli ve znění obchodních podmínek smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na základě které, žalobce žalované dodával do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] elektřinu. Žalované byla za období od 6. 12. 2018 do 6. 11. 2019 vyúčtována spotřeba 11 600 Kč (po odečtu přijatých plateb ve výši 1 520 Kč celkem 10 080 Kč), a to fakturou [číslo]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, uhradila pouze 790 Kč. Dluh se stal splatným dne 25. 11. 2019. Dále byla žalované za období od 7. 11. 2019 do 31. 7. 2020 vyúčtována spotřeba ve výši 9 752,37 Kč (po odečtu přijatých plateb ve výši 3 510 Kč činí dlužná částka 6 242,37 Kč), a to fakturou [číslo]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou smluvních závazků, dluh se stal splatný dne 25. 8. 2020. 2. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná uvědoměna dopisem ze dne 7. 10. 2022. Dopisem z téhož data byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky dle § 142a o.s.ř. Dosud neuhradila ničeho. 3. Dne 2. 11. 2022 vydal Okresní soud v Kroměříži elektronický platební rozkaz č. j. EPR 293194/2022-5, který byl dne 24. 11. 2022 v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 z.č. 99/1963 Sb. zrušen a následně soud dne 22. 12. 2022 vyzval žalovanou, aby se ve stanovené 30 denní lhůtě vyjádřila k žalobě. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 4. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Žalovaná si žalobu převzala do vlastních rukou dne 30. 12. 2022. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Právní vztahy účastníků se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. 6. Podle § 72 odst. odst. 2 cit. zák. ust. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh nesplní včas a řádně, v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. 9. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřely dne 11. 10. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejím podkladě se právní předchůdce žalobce zavázal především dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce za dodanou elektřinu a související služby cenu stanovenou v cenících dodavatele a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Pokud šlo o platební podmínky, byla ve Smlouvě stanovena měsíční výše záloh, specifikovaná v plánu záloh a plateb na budoucí období. Ve smlouvě byla též sjednána sankční ujednání, a to v souladu s platným ceníkem a obchodními podmínkami. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce svou povinnost ze smlouvy řádně splnil a žalované v dotčeném období elektřinu dodával. Naopak žalovaná nehradila řádně a včas vystavené faktury, a proto ji žalobce i právní předchůdce žalobce opakovaně vyzýval k jejich úhradě, když následně došlo k ukončení smlouvy a celkovému vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb a smluvních pokut. Soud při svém rozhodnutí vyšel z tvrzení žalobce, stran plateb ze strany žalované, které žalovaná nijak nerozporovala. 10. Výše popsaný skutkový stav proto soud právně hodnotil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ občanský zákoník“) ve spojení s zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen jako„ energetický zákon“). 11. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 72 odst. 2 energetického zákona, jež má charakter smlouvy kupní podle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na tomto podkladě právní předchůdce žalobce dodával žalované elektřinu do smluveného odběrného místa a poskytoval další služby. Žalovaná se zavázala hradit cenu v souladu s platnými ceníky a rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuhradila vyúčtované faktury, došlo k ukončení smlouvy. Uplatněný nárok žalobce na platbu za dodanou elektřinu po započtení úhrad a poskytnuté související služby je na podkladě ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona oprávněný, a proto jej soud žalobci přiznal. Právní předchůdce žalobce s žalovanou se ve smlouvě, resp. platném ceníku a obchodních podmínkách zároveň v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku sjednali sankční ujednání pro případ porušení smlouvy. Tyto poplatky byly po žalované požadovány ve vystavených upomínkách a zahrnuty do vyúčtování. 12. Z ustanovení § 1970 občanského zákoníku pak vyplývá nárok žalobkyně na uplatněné úroky z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení, pokud neuhradila cenu za plyn, další služby ve lhůtě splatnosti, a proto jí bylo uloženo, aby ode dne následujícího po splatnosti faktury uhradila žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. zaslala žalovanému tzv. předžalobní upomínku, kterou ji vyzvala k plnění. Proto jí soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladu řízení. Výše odměny advokáta byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 14. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 300 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč. 15. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.