17 C 127/2023-69 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným [název soudu] dne 3. 1. 2023, opraveným podáním ze dne 2. 2. 2023 a doplněným podáním ze dne 21. 6. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 008 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla dne 27. 12. 2021 spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku po ověření identity a bankovního účtu žalovaného, distančním způsobem Žalovaný se zavázal uhradit úvěr ke dni 26. 1. 2022. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 15 240 Kč (včetně úroku z úvěru, který činil 3 240 Kč). Žalovaný však do dne podání žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyni tak vznikl rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 3 768 Kč (tj. 0,1 % denně z jistiny ve výši 12 000 Kč od 27. 1. 2022 do 7. 12. 2022). Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána výzva k úhradě dlužné částky ze dne 7. 12. 2022, avšak bezúspěšně. 2. [název soudu] vyslovil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek, jež jsou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena dne 27. 12. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Dále bylo sjednáno, že žalovanému bude odpuštěn úrok z úvěru v případě, že úvěr splatí ve lhůtě splatnosti, tj. do 30 dnů od poskytnutí peněžních prostředků (tj. do 26. 1. 2022), při nedodržení této podmínky byl sjednán úrok 0,9 % denně z jistiny. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výší 0,1 % denně z dlužné jistiny. Úvěr měl být čerpán formou bezhotovostního převodu na bankovní účet. 7. Z potvrzení o poskytnutí úvěru a výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že částka 12 000 Kč byla převedena na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 27. 12. 2021. 8. Z dotazníku vyplněného žalovaným vyplývá, že jeho příjem v době uzavření předmětné smlouvy byl 35 000 Kč, výdaje činily 5 000 Kč měsíčně, žalovaný byl rozvedený, neměl žádné vyživované děti, v domácnosti spolu s ním žila jedna další osoba s příjmem. Žalovaný byl lustrován v registru [příjmení] s negativním výsledkem. 9. Z výplatních pásek za měsíce září 2021 až listopad 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], s průměrným měsíčním příjmem 37 275 Kč. 10. Z výzvy ze dne 7. 12. 2022 bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 8. 12. 2022. 12. Závěr o skutkovém stavu: 13. Dne 27. 12. 2021 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla téhož dne žalovanému na jeho bankovní účet vyplacena částka 12 000 Kč a byly sjednány podmínky splácení úvěru – bylo sjednáno, že žalovanému bude odpuštěn úrok z úvěru v případě, že úvěr splatí ve lhůtě splatnosti, tj. do 30 dnů od poskytnutí peněžních prostředků (tj. do 26. 1. 2022), při nedodržení této podmínky byl sjednán úrok 0,9 % denně z jistiny. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výší 0,1 % denně z dlužné jistiny. Před uzavřením smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost na základě informací, které žalovaný vyplnil do dotazníku, provedené lustrace v systému [příjmení] a výplatních pásek. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 12. 2022, která byla podána k poštovní přepravě 8. 12. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Právní posouzení věci: 20. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně k tomuto sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Mělo jít o informace uvedené v dotazníku (informace o rodinném stavu, o počtu vyživovaných osob, a příjmech a výdajích). Žalobkyně evidentně zjišťovala a ověřovala příjem žalovaného – byl doloženy výplatní pásky za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy, ze kterých vyplývá průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 37 275 Kč. Pokud jde o výdaje žalovaného, žalobkyně vycházela z informace, kterou žalovaný vyplnil do dotazníku, aniž by tuto informaci jakkoli ověřovala – tj. zjišťovala a ověřovala celkové náklady na bydlení (včetně energií), základní výdaje na živobytí apod. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by zjišťovala, zda žalovaný v době uzavření smlouvy měl či neměl dluhy a v jaké výši – kromě provedené lustrace v systému [příjmení] nepředložila důkaz o tom, že by byla provedena lustrace žalovaného v dalších registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či v registru zahájených exekucí. O schopnosti žalovaného hradit úvěr tedy zcela jistě bylo možno pochybovat. 21. Soud dospěl k závěru, že postup žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze ověřením jeho příjmu, aniž by byla posouzena rovněž výdajová stránka a skutečnost, zda žalovaný nemá dluhy, případně v jaké výši, nemůže být považováno za dos