17 C 309/2022-52 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 9. 2022 domáhala se žalobkyně zaplacení částky ve výši 5 713,03 Kč s příslušenstvím, částky ve výši 18 425,41 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaná byla smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce]. Jelikož tento původní dodavatel/obchodník s plynem žalované pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou ode dne 17. 10. 2021 zajišťovala dodávky plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobkyně žalovanou informovala přípisem ze dne 19. 10. 2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Žalobkyně dne 6. 12. 2021 vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol], splatnou dne 27. 12. 2021, částku 5 713,03 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 183,10 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 17. 10. 2021 - 2. 12. 2021. Na tuto fakturu nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. Dále žalobkyně dne 20. 2. 2022 vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol], splatnou dne 14. 3. 2022 částku 18 425,41 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 437,84 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 3. 12. 2021 - 8. 2. 2022. Na tuto fakturu nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. Žalovaná byla opakovaně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila svůj souhlas podáním ze dne 19. 12. 2022 a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z oznámení ze dne 19. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o skutečnosti, že její dosavadní dodavatel [právnická osoba] pozbyl oprávnění či schopnost dodávat žalované zemní plyn, a proto od 17. 10. 2021 spadá dodávka zemního plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] - [část obce], do režimu dodavatele poslední instance, současně byl žalované zaslán plán záloh a plateb na budoucí období. 6. Z vyúčtování dodávky plynu ze dne 6. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala spotřebu zemního plynu v období 17. 10. 2021 - 2. 12. 2021 v odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku ve výši 5 713,03 Kč se splatností 27. 12. 2021. 7. Z vyúčtování dodávky plynu ze dne 20. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala spotřebu zemního plynu v období 3. 12. 2021 - 8. 2. 2022 v odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku ve výši 18 425,41 Kč se splatností 14. 3. 2022. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 24 138,44 Kč, výzva byla odeslána 27. 5. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 9. Zbylé dvě předžalobní upomínky doložené žalobkyní soud nehodnotil, neboť se týkají jiné dlužné částky. 10. Závěr o skutkovém stavu: 11. Žalovaná měla uzavřenou smlouvu o dodávce plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec], se společností [právnická osoba] Jelikož tento dodavatel pozbyl oprávnění dodávat plyn, a žalovaná si sama v zákonem stanovené lhůtě nezvolila jiného dodavatele, začala od 17. 10. 2021 dodávat plyn na odběrné místo žalobkyně, a to v tzv. režimu dodavatele poslední instance, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 10. 2021. Fakturou ze dne 6. 12. 2021 byla žalované vyúčtována spotřeba v odběrném místě v období 17. 10. 2021 - 2. 12. 2021, a to částkou 5 713,03 Kč se splatností 27. 12. 2021. Fakturou ze dne 20. 2. 2022 byla žalované vyúčtována spotřeba v odběrném místě v období 3. 12. 2021 - 8. 2. 2022, a to částkou 18 425,41 Kč, splatnou 14. 3. 2022. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, k úhradě však nedošlo. 12. Podle § 12a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. 13. Podle § 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona, dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. 14. Podle § 12b odst. 2 energetického zákona, zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. 15. Podle § 12c odst. 4 energetického zákona, dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy. 16. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Právní posouzení věci: 19. Jelikož dosavadní smluvní partner žalované [právnická osoba], pozbyl oprávnění dodávat plyn, zahájila žalobkyně dodávku plynu na odběrné místo žalované v režimu dodavatele poslední instance ve smyslu § 12a a násl. energetického zákona. Tato dodávka byla žalované následně vyúčtována výše uvedenými fakturami. Jelikož žalovaná na předmětné faktury ničeho neuhradila (v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nevyvrátila), shledal soud žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých částek dle faktury do zaplacení, vždy v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 966 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tari