17 C 46/2023-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 18. 11. 2022 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 4 373,65 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] na základě které žalovaný mimo služeb elektronických komunikací odebíral i služby související, a to zprostředkovatelské a pojištění. Současně byla uzavřena smlouva kupní na koncové zařízení [anonymizováno], kdy se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu ve splátkách. Tyto a související služby mu byly vyúčtovány fakturou [číslo]. Při uzavření kupní smlouvy byla žalovanému poskytnuta sleva. Jelikož však žalovaný nedodržel podmínky pro poskytnutí této slevy, je povinen ji vrátit. Tento nárok byl vyúčtován fakturou [číslo]. Žalovaný dlužné částky neuhradil. Pohledávky za žalovaným přešly na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlas vyjádřila již v žalobě, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne 3. 7. 2019 účastnickou smlouvou [číslo] na základě které se tato společnost zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a související služby, včetně služeb třetích stran. Žalovaný se zavázal za služby platit dle vyúčtování. Součástí smlouvy byla kupní smlouva k zařízení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [rok] – [anonymizována dvě slova] [číslo]. Kupní cena činila 5 989 Kč, přičemž žalovanému byla poskytnuta sleva 4 000 Kč, která byla vždy podmíněna dodržením sjednané doby trvání smlouvy 24 měsíců. Byla sjednána povinnost žalovaného vrátit tuto slevu v případě, že dojde k předčasnému ukončení smlouvy. Vyúčtováním služeb vystaveným dne 13. 9. 2019 vyúčtovala [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] žalovanému mj. zprostředkované služby 297 Kč (SMS na speciálně zpoplatněná čísla) a pojištění 76,65 Kč ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), a to se splatností dne 27. 9. 2019. Dopisem ze dne 14. 8. 2019 byl žalovaný společností [anonymizováno] [právnická osoba] upozorněn na neuhrazenou částku se splatností 27. 7. 2019 (pozn. soudu není předmětem řízení) a následně dopisem ze dne 23. 9. 2019 mu byla oznámena výpověď účastnické smlouvy, byl vyzván k úhradě dlužných částek. Vrubopisem ze dne 3. 12. 2019 vyúčtovala společnost [anonymizováno] [právnická osoba] žalovanému slevu k zařízení č. [anonymizováno] [číslo] ve výši 4 000 Kč, se splatností dne 17. 12. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 2. 2022 mezi společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobkyní přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. 6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Právní posouzení věci: 12. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z., na základě které mu poskytovala služby elektronických komunikací a další sjednané služby. Žalovaný se zavázal, že za poskytnuté služby uhradí cenu v souladu s jednotlivými vyúčtováními. Současně uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 a násl. o. z. ke specifikovanému zařízení, na které byla žalovanému poskytnuta sleva, kterou však byl tento povinen vrátit v případě, že dojde k předčasnému ukončení smlouvy. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, nehradil v termínu splatnosti vyúčtované služby, proto právní předchůdkyně žalobkyně účastnickou smlouvu vypověděla ve lhůtě kratší než 24 měsíců od jejího uzavření. Žalovaný byl tak povinen uhradit dlužné částky za služby ve výši 373,65 Kč a vrátit poskytnutou slevu na koupené zařízení ve výši 4 000 Kč. Žalovaný ani této smluvní povinnosti nedostál. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z částky 373,65 Kč a 4 000 Kč vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé z částek do zaplacení, v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 2 000 Kč dle § 7 bodu 3 advokátního tarifu za dva úkony právní služby po 1 000 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 13 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 546 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 3 546 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.