18 C 121/2023-27 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 20. 1. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 707 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí. 2. Podle tvrzení žalobkyně byly dodávány žalovanému na základě uzavřené Smlouvy o dodávce energií ze dne 1. 4. 2021 energie do odběrného místa a žalovaný na tomto odběrném místě energie odebíral. Na základě uvedeného vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodané energie (příp. služby) těmito fakturami: faktura [číslo] na částku 200 Kč se splatností 3. 8. 2021, faktura [číslo] na částku 4 307 Kč se splatností 29. 12. 2021 a faktura [číslo] na částku 200 Kč se splatností 27. 1. 2022. Výzvou ze dne 27. 11. 2022 byl žalovaný vyzýván k plnění, avšak žalovanou částku neuhradil. 3. Žalobkyně předložila ke svému žalobnímu návrhu listinné důkazy vedené na čl. 11-17 spisu. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřili. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u obou předpokládal, že nemají žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 29. 8. 2023. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Ze zjištěného skutkového stavu pak vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky energií dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému do odběrného místa energie, za což se žalovaný zavázal hradit cenu. Nárok žalobkyně na úhradu vyúčtovaných energií a služeb je v souladu s ustanoveními energetického zákona a v souladu s uzavřenou smlouvou dodávce energií ze dne 1. 4. 2021, a proto soud žalobě vyhověl. 7. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, pokud neuhradil cenu ve lhůtě splatnosti stanovené ve faktuře, a proto mu bylo uloženo, aby ode dne následujícího po splatnosti faktury uhradil žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Soud shledal, že nárok žalobkyně je po právu, je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu, proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně úroku z prodlení. 9. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 10. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 12. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.