18 C 182/2023-34 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 8. 3. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 518 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Žalobkyně dle svých tvrzení uzavřela dne 13. 11. 2019 jako pojistitel spolu s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizována dvě slova] - [rok] [anonymizováno]“. Pojistná smlouva zanikla ke dni 18. 2. 2022, kdy důvodem je zánik pro neplacení. Za období od 13. 11. 2021 do 18. 2. 2022, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 2 518 Kč. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 5. 10. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 10-24 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Problematika pojistného je od 1. 1. 2014 upravena v ustanoveních § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. 9. Podle § 2804 upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že mezi účastníky byla uzavřena platná pojistná smlouva. Z této pojistné smlouvy však plnil pouze pojistitel (žalobkyně), nikoliv pojistník (žalovaný). Vzhledem k tomu, že pojistitel (žalobkyně) má ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení právo na pojistné za dobu od vzniku pojištění, pojistník (žalovaný) měl toto pojistné hradit ve smluvených lhůtách a pokud tak nedošlo, měl toto hradit do zániku pojištění. K zániku pojištění došlo ke dni 18. 2. 2022, kdy k tomuto datu došlo zároveň i ke splatnosti dlužné částky. Dlužné pojistné ke dni zániku pojištění činilo částku 2 518 Kč. 13. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 17. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.