18 C 51/2023-50 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud [obec] dne 10. 10. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 1 335 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Žalobkyně dle svých tvrzení jako pojistitel uzavřela s žalovanou jako pojistníkem dne 21. 9. 2018 pojistnou smlouvu, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen [číslo] Smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou podle zákona č. 168/1996 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále se smlouva řídí i Všeobecnými pojistnými podmínkami a smluvními podmínkami dalšími. 3. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 21. 9. 2018. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značky [anonymizováno], typ [jméno], [registrační značka]. Předmětem smlouvy bylo "Komplexní poj. vozidla [anonymizováno]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 2 373 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, když výše dalších předepsaných pojistných se mohla měnit, a to zejména s ohledem na zákonné § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a dále i s ohledem na stav trhu. O případné úpravě výše pojistného byla žalovaná vyrozuměna dopisem. 4. Pojištění zaniklo ke dni 31. 12. 2021 v souladu s § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění. Důvodem je zánik po marném uplynutí 30 denní lhůty. Žalovaná byla v souladu se zákonem upomínána. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila a ani nepožádala o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně jí bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 21. 9. 2021 do 31. 12. 2021, když ale dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., náleží pojistiteli, tedy žalobkyni, pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy až do 31. 12. 2021. 5. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalované úhradu dluhu ve výši 1 335 Kč, který zůstává do dnešního dne dlužným. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizovala, když žalobkyně tento úrok nárokuje ode dne následujícího po zániku pojištění do dne podání žaloby. Žalobkyně tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to za období od 1. 1. 2022 do 10. 10. 2022, tj. celkem částku 122 Kč. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 4. 5. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 7. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 10-40 spisu. 8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Problematika pojistného je od 1. 1. 2014 upravena v ustanoveních § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 10. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. 12. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový vztah, který se řídí samotnou pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a výše uvedenými zákonnými ustanoveními. Z tohoto smluvního vztahu plnila pouze žalobkyně a žalovaná byla v prodlení s plněním svých závazků z pojistné smlouvy. Pojistná smlouva zanikla ke dni 31. 12. 2021 z důvodu nezaplacení pojistného. Dlužné pojistné pak činí částku ve výši 1 335 Kč. 16. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od ní požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o. z., jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 18. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 19. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 20. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.