18 C 57/2023-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobním návrhem doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 8. 2. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 49 186 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže uvedeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně je tato v rámci podnikatelské činnosti držitelem licence na distribuci elektřiny. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní společnosti žalobkyně dne 16. 5. 2022 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný odebírá elektřinu, čímž v souladu s § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Neoprávněným odběrem elektřiny přitom vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni. Žalovaný byl při sepsání zápisu o provedené kontrole přítomen a zápis podepsal. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a dospěla k částce 49 186 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] přičemž stanovila splatnost do 14 dnů od jejího vystavení. Žalovaný však přes písemnou upomínku dlužnou částku ani z části dosud neuhradil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřili. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u obou účastníků předpokládal, že nemají žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 5. 10. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 4-14 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud v souladu s provedeným dokazováním dospěl k závěru, že pracovníky žalobkyně bylo při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] dne 16. 5. 2022 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný odebírá elektřinu. Uvedeným jednáním žalovaného pak v souladu s § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Žalovaný byl při sepsání zápisu o provedené kontrole přítomen a zápis podepsal. Neoprávněným odběrem elektřiny přitom vznikla škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni, kterou tato vyúčtovala včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a dospěla k částce 49 186 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo]. Žalovaný však přes písemnou upomínku dlužnou částku ani z části neuhradil, je tedy v prodlení s placením neoprávněně odebrané elektřiny. Žalobkyně po právu po něm požadovala i úrok z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti citovaných faktur. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky je v souladu s provedeným dokazováním a zákonem. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. Dlužník je v prodlení (podle § 1968 občanského zákoníku), jestliže svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, současně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložený náklad ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 460 Kč a dále 2 x 100 Kč za 2 úkony podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 200 Kč, celkem tedy 2 660 Kč. 9. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.