18 C 81/2023-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud [obec] dne 4. 12. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže specifikováno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný jako cestující [anonymizováno] nesplnil povinnost vyplývající pro něho ze smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného [anonymizována tři slova] [územní celek] a.s. Při provedené přepravní kontrole dne 14. 5. 2020 se neprokázal pověřené osobě dopravce platným cestovním dokladem a nezaplatil jízdné ve výši 16 Kč a ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, splatných okamžitě po provedené přepravní kontrole, o čemž s ním byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný svoji povinnost, tj. zaplacení jízdného a přirážky, nesplnil v souladu se sjednanými podmínkami ani v dodatečné lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne provedené kontroly v zákaznickém centru Dopravního podniku města České Budějovice a.s. Vzhledem k tomu, že žalovaný i přes písemnou výzvu žalobce do dnešního dne ničeho z dlužné částky neuhradil, představuje jeho dluh částku 1 516 Kč. 3. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2020 mezi žalobkyní a [anonymizováno] podnikem [územní celek] a.s., byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni se specifikací v příloze smlouvy. Žalobkyně zároveň požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení od 15. 5. 2020, tj. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, do zaplacení. Oznámení o postoupení pohledávky bylo zasláno žalovanému spolu s předžalobní výzvou. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 25. 5. 2023. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 5. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 10-19 spisu. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Podle příslušných ustanovení občanského zákoníku smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení. Jak tedy vyplývá z ustanovení občanského zákoníku, je povinnost cestujícího uhradit za přepravu jízdné. Přepravu pak poskytují především podniky, které jsou k tomuto účelu (obvykle přímo zákonem) zřízeny. Přeprava je zásadně poskytována na základě smlouvy o přepravě, která je u hromadných dopravních prostředků obvykle uzavírána konkludentním jednáním. Základní povinností cestujících je kromě dodržování podmínek, za kterých se přeprava poskytuje i zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění těchto povinností je povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a jejíž podmínky a výše jsou stanoveny přepravními řády. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a tím je dána její aktivní věcná legitimace. 9. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný se při provedené přepravní kontrole dne 14. 5. 2020 neprokázal pověřené osobě dopravce platným cestovním dokladem a nezaplatil jízdné ve výši 16 Kč a ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, splatných okamžitě po provedené přepravní kontrole, o čemž s ním byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný svoji povinnost, tj. zaplacení jízdného a přirážky, nesplnil v souladu se sjednanými podmínkami ani v dodatečné lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne provedené kontroly v zákaznickém centru. Vzhledem k tomu, že žalovaný i přes písemnou výzvu žalobce do dnešního dne ničeho z dlužné částky neuhradil, představuje jeho dluh částku 1 516 Kč. 10. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši 1 516 Kč, proto v rozsahu žalované částky s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh a ½ úkon - jednoduchá výzva) 2,5 x částka 200 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 168 Kč, tedy celkem 1 368 Kč. 12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 14. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.