18 C 83/2023-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 10. 2. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 53 658 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně tato dodávala žalované na základě uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] ze dne 23. 1. 2022 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], zemní plyn a žalovaná na tomto odběrném místě zemní plyn odebírala. Žalobkyně vystavila žalované za zúčtovací období od 22. 2. 2022 do 20. 7. 2022 fakturu [číslo] na částku 53 658 Kč, splatnou dne 5. 8. 2022 (blíže viz návrh). Do dnešního dne nebyla uvedená faktura žalovanou uhrazena. Dále žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z uvedené částky tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí. Výzvou ze dne 21. 11. 2022 zaslanou žalované byla tato vyzvána k plnění, avšak žalovanou částku dosud neuhradila. 3. Žalobkyně předložila ke svému žalobnímu návrhu listinné důkazy vedené na č. l. 9-17 spisu. 4. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání u Okresního soudu v Kroměříži omluvili. Žalovaná se k jednání dostavila, kdy k žalobě uvedla, že dluh uznává co do důvodu a výše, kdy je schopna jej zaplatit žalobkyni (včetně nákladů řízení) nejpozději do 6 měsíců. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Ze zjištěného skutkového stavu pak vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalované do shora uvedeného odběrného místa ve shora uvedeném období zemní plyn, za což se žalovaná zavázala hradit cenu dle platných ceníků a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalovaná však cenu za dodaný plyn neuhradila. Nárok žalobkyně na úhradu ceny za dodaný plyn je v souladu s § 72 zákona č. 458/2000 Sb. a v souladu s uzavřenou smlouvou o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] ze dne 23. 1. 2022, proto soud žalobě vyhověl. 7. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, pokud neuhradila cenu ve lhůtě splatnosti stanovené ve faktuře, a proto jí bylo uloženo, aby ode dne následujícího po splatnosti faktury uhradila žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 9. Poněvadž žalovaná při soudním jednání uznala předmětný dluh co do důvodu i výše, přičemž soud shledal, že nárok žalobkyně je po právu a je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu, bylo rozhodnuto, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni její pohledávku v soudem stanovené lhůtě tak, jak je podrobně uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku, a to rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř. 10. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 2 147 Kč, odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 3 260 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) 3 x částka 3 260 Kč, 3 x RP po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 15 069,80 Kč. 11. Lhůta k plnění pak byla soudem stanovena v souladu s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., kdy soud může určit lhůtu delší, příp. stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud při stanovení uvedené lhůty vycházel jednak z vyjádření žalované, která žádala o možnost uhradit dlužnou částku včetně náhrady nákladů řízení v délce cca 6 měsíců, dále z vyjádření žalobkyně v jejím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kde za adekvátní dobu splácení označila maximálně půl roku a konečně i z výše dlužné částky a náhrad nákladů řízení, přičemž dospěl k názoru, že lhůta 6 měsíců odpovídá splatnosti celé dlužné částky včetně náhrady nákladů a je přitom v možnostech žalované veškeré dlužné částky žalobkyni v této lhůtě uhradit. 12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.