7 C 110/2023-76 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobci domáhají určení, že„ žalobci [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], [datum narození], bytem [adresa]. [anonymizováno] [číslo], jsou dědici z ústně uzavřené závěti ze dne 27. 9. 2022 po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelému dne 30. 09. 2022“ V žalobě tvrdili, že zůstavitel zemřel se zanecháním pořízení pro případ smrti – ústní závěti ze dne 27. 09. 2022 v souladu s ust. § 1542 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Závěť byla učiněna ústně za přítomnosti tří svědků ([celé jméno žalobkyně] a), [celé jméno žalobkyně] b) a [jméno] [příjmení]). O zůstavitele přede dnem jeho úmrtí pečovala pečovatelka [celé jméno žalobkyně] a praneteř [celé jméno žalobkyně]. V této době byl dle tvrzení žalobců zůstavitel v dobré fyzické kondici, sebeobslužnost (hygiena, nákupy) zvládal samostatně. Na zůstavitele zřejmě se zpožděním dolehlo úmrtí jeho jediné dcery [jméno], (zemřelé dne 17. 9. 2022) a doručení jejího úmrtního listu dne 26. 9. 2022. Pečující osoby tak až do dne 27. 9. 2022 nezaznamenaly žádnou změnu zdravotního stavu zůstavitele, jeho stav toho dne byl pro ně překvapivý a neočekávaný, kdy s ohledem na profese pečujících osob lze s pravděpodobností hraničící s jistotou tvrdit, že by jakoukoli změnu zdravotního stavu zůstavitele zaznamenaly. Zůstavitel dne 27. 9. 2022 vyslovil přání, aby se jeho majetek pro případ jeho smrti rozdělil mezi 5 dědiců rovným dílem (mezi účastníky tohoto řízení – 4 žalobce a žalovaného), tyto dědice označil jejich jmény (jak byl za svého života zvyklý), což pro přítomné svědky, bylo dostatečně určité. Po výše uvedeném prohlášení zůstavitel fakticky přestal komunikovat a následně v nemocnici dne 30. 9. 2022 zemřel, aniž by byl v době hospitalizace schopen komunikace, nebylo možno pořídit závěť některou z běžných forem. I z tohoto lze usuzovat na nenadálost změny zdravotního stavu a zejména na bezprostřednost ohrožení zůstavitelova života. Svědky zůstavitelova prohlášení byla [celé jméno žalobkyně], která jej pravidelně navštěvovala, dále [jméno] [příjmení], manžel [příjmení] [celé jméno žalobkyně], který byl svou manželkou požádán, aby na zůstavitele dohlédl po dobu její nepřítomnosti (cesty pro lékařku), a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], kterou [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] požádala o konzultaci ke zdravotnímu stavu zůstavitele. Po příjezdu rychlé záchranné služby již zůstavitel nekomunikoval, v nemocnici zkonstatovali, že jeho zdravotní stav je vážný, přičemž zůstavitel po krátké hospitalizaci zemřel. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 9. 6. 2023 č. l. 32 a násl., č. l. 26 9. 2023 č. l. 54 a násl. tak, že dle jeho názoru nedošlo k naplnění podmínek pro pořízení závěti s úlevami ve smyslu ust. § 1542 odst. 1 věta první občanského zákoníku, neboť nebyla naplněna ani jedna z obou kumulativních podmínek pro pořízení ústní závěti stanovených citovaným ustanovením: V době údajného prohlášení zůstavitele směrem k [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], bylo zůstaviteli [anonymizováno] let, byl vdovcem, pochoval svou dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Zůstaviteli také pomáhala paní [celé jméno žalobkyně], pečovatelka. Vzhledem k velmi vysokému věku zůstavitele, jeho rodinným poměrům ovlivněným úmrtími jeho nejbližších i jisté nesamostatnosti spojené s vysokým věkem nelze jakkoli přistoupit na nenadálost změny zdravotního stavu zůstavitele vedoucí k patrnému a bezprostřednímu ohrožení života, neboť do večera 27. 9. 2022 nic nebránilo zůstaviteli sepsat závěť vlastnoručně, případně požádat některou z pečujících osob o zajištění notáře nebo o sepis závěti před způsobilými svědky. Žalovaný poukázal na závěry vyslovené z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovaný poukázal na rozpor ve vnímání svědkyň závěti [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] v otázce reakce zůstavitele na úmrtí jeho dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně], [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] sdělila, že„ Po smrti jeho dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně] byl docela soběstačný, pomáhala mu pečovatelka [celé jméno žalobkyně] a pomáhala mu i [celé jméno žalobkyně]. Chtěla ho prý dokonce vzít i k sobě, on to však odmítl.“ [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] sdělila“„ Svědkyně uvádí, že jeho stav mohl být vyvolán i doručením úmrtního listu jeho dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně]“ Vzhledem k tomu, že dcera zůstavitele, [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřela dne 17. 9. 2022, zůstavitel sám zařizoval její pohřeb a k domnělému vyslovení jeho závěti došlo až dne 27. 9. 2022, jsou svědky popisované důvody zhoršení stavu zůstavitele spíše spekulacemi. Dle názoru žalovaného odstup 10 dní od úmrtí dcery zůstavitele vylučuje znak nenadálosti pro možnost pořízení ústní závěti ve smyslu ust. § 1542 občanského zákoníku. Bezprostřední ohrožení života zůstavitele nemohlo být svědkům při pořízení závěti patrno, neboť z jejich výpovědí se vesměs podává, že zůstavitel byl zesláblý a necítil se dobře. Nic nenapovídalo akutnímu stavu ohrožení života pro možnost pořízení závěti s úlevami. Žalovaný dále tvrdí, že závěť je neplatná pro neurčitost, neboť zůstavitel označil dědice tak, že kdyby se s ním něco stalo, ať se majetek rozdělení na pět dílů, a to mezi [jméno], [anonymizováno], [jméno], [jméno] z [příjmení] a pražského [jméno]. V takovém označení dědiců shledává žalovaný neurčitost osob, není možná jejich bezchybná identifikace. Domnělí závětní dědici [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] jsou nezpůsobilí dědici dle údajné ústní závěti pro nedodržení příslušného počtu tří způsobilých svědků k jejich osobám ve smyslu ust. § 1540 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1542 odst. 1 věta první občanského zákoníku pro jejich vlastní ustanovení zůstavitelem v domnělé závěti, případně pro jejich vztah ke svědkovi závěti [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. <i>3. Podle ust. § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Podle odst. 2, nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Podle odst. 3, vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.</i> 4. Posouzení otázky, zda byla žaloba podána ve lhůtě v souladu s ust. § 170 odst. 1 z. ř. s., ve spojení s usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 5. U Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dle ust. § 138 odst. 2 z. ř. s . řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], zemřelého dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“), a to na základě usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dle ust. § 101 odst. 2 z. ř. s ., a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli, byla pověřena notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářka se sídlem v [obec], [ulice a číslo], jako soudní komisařka. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č. l. 23 spisu [spisová značka]) ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č. l. 26 spisu [spisová značka]), pověřená notářka uložila žalobcům, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci usnesení podali u Okresního soudu v Kroměříži žalobu na určení, že žalobci jsou dědici po zůstaviteli z ústně uzavřené závěti ze dne [datum rozhodnutí]. Usnesení č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum], opravné usnesení dne [datum]. Vzhledem ke shora zjištěným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána dne [datum], tedy ve dvouměsíční lhůtě. <i>6. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 7. Určovací žaloba má preventivní charakter a má účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na urče