ECLI: ECLI:CZ:OSKM:2023:7.C.189.2023.1 Datum: 2023-10-19 Předmět: zaplacení 683.803 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", " ["peněžité plnění""rozsudek pro zmeškání"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 683.803 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § (89/2012 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaná jako zaměstnanec pracovala pro žalobkyni na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 5. 2020 jako pokladní, přičemž v rámci pracovního vztahu vznikl žalované vůči žalobkyni v důsledku krácení tržeb z provozu hazardních her žalovanou na pokladně provozovny na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] 01 dluh ve výši 908 803 Kč. Na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 9. 9. 2022 byl předmětný pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou ukončen. Žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše 908 803 Kč písemně uznala dne 20. 5. 2022 a zavázala se jej žalobkyni uhradit ve sjednaných splátkách po 50 000 Kč měsíčně (poslední splátka 8 803 Kč) splatných vždy k 22. dni v měsíci (přičemž 1. splátka byla splatná v květnu 2022). Žalovaná na úhradu uznaného dluhu zaplatila jen čtyři splátky po 50 000 Kč, tj. celkem částku ve výši 200 000 Kč. Pátou splátku ve výši 50 000 Kč, splatnou dle ujednání do 22. 9. 2022, do dne sepisu žaloby neuhradila, resp. tuto uhradil pouze v rozsahu 25 000 Kč, čímž se stal v souladu s ujednáním šestým dnem prodlení bez dalšího splatným celý zbytek uznaného dluhu (683 803 Kč) a žalovaná ztratila (jako dlužník) výhodu splátek. Žalovaná dostala s úhradou dluhu do prodlení je povinna platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, ve výši 15 % ročně od 28. 9. 2022 do zaplacení.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 19. 10. 2023. Žalované bylo dne 29. 9. 2023 prostřednictvím pošty do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalované bylo doručováno na adresu dle CEO [obec a číslo], dále dle smlouvy [obec a číslo]. Vždy fikcí. Žalovaná nemá datovou schránku.
4. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu; b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází. Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.
5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu náhrady škody v rámci pracovněprávního vztahu, dle zákona č. 262/2006 Sb., dále dle uznání závazku dle ust. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná nárok žalobkyně písemně uznala dne 20. 5. 2022. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež jí vznikly z uvedeného titulu. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 90 978,27 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 34 191 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 683 803 Kč sestávající z částky 11 060 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhradu za ztrátu času za 4 x ½ á 100 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45 440 Kč ve výši 9 855,64 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.